Článek
V České republice (a Evropě) skutečně stále více mladých lidí dosahuje vyššího a vyššího formálního vzdělání. Nemohou za to, společnost to vyžaduje. Na kdejaké nikterak odborné místo ve státní správě – musíte mít vysokoškolské vzdělání. Firmy nejsou moc pozadu, vždyť VŠ (či maturitu) má již skoro každý, tak přece nevezmou kandidáta o stupeň méně vzdělaného. Vždyť i vysokoškoláků se hlásí na každé trochu solidní místo „brambilión“ a jsou ochotni přijmout nikterak lukrativní podmínky.
To nejsou nějaká data ze statistiky – to je reálný stav. Když jsme přijímali třeba účetního s velmi průměrným nástupním platem (pozice ryze pro středoškoláka – zapsat faktury do systému, spárovat je, nějaké tabulky, přehledy, zaúčtovat …), přihlásilo se na jedno místo přes 200 lidí a z nich bylo 190 vysokoškoláků. Na místa družinářek to bylo z hlediska „převzdělanosti“ podobné.
Ve Španělsku dnes přes 50% mladých nemá práci, o Řecku radši nemluvme, u nás velmi přituhuje pro tuto věkovou skupinu. Ale formálního a dlouhého vzdělávání mají všichni za sebou více než dost.
Otázka: Je lidstvo (Češi) stále nadanější, když za mého dědečka mělo maturitu 5% populace a teď 80%? A pokud ne, co tato změna přináší z hlediska úrovně maturit?
Odpověď: Pokles úrovně maturitní zkoušky, vytváření dvou či více verzí (aby ti slabší složili alespoň „betaverzi“ či „gamaverzi“).
O co by se měl stát tedy u maturitních zkoušek snažit? Udržet náročnost zkoušky v čase a neměnit ji. Zúžit rozsah státem zkoušeného. Zjednodušit celý proces, umožnit predikci zkoušeného školám. Využít moderní metody pro sběr dat (zkoušení) a podávání zpětné vazby. Nechat školy konat ve všem zbývajícím samostatně.
Zcela nutná je jedna úroveň maturity. Můžeme maturity i zrušit – má ji minimum států. Můžeme chtít, aby mělo státní středoškolskou zkoušku 100% populace, a může se to jmenovat Maturita. Nicméně úspěšné absolvování zkoušky je z povahy věci překonání nějakého „minima“. V matematice ani v životě nemůže být „jedno minimum nižší a jedno vyšší“. Vytvářet maturity druhé a třetí kategorie a nazývat je stejně – je prostě takovým lehkým podvodem. Celý vzdělávací proces to úspěšně znepřehlední, CERMAT se rozroste na trojnásobek, navýší se administrativní a finanční náročnost, bude víc průšvihů a skandálů, sníží se možnost kontroly a tak dále.
Navíc není pravda, že všechny negymnaziální školy více typů maturit uvítají. Řada lepších odborných škol dosahuje výborných výsledků (lepších než slabší gymnázia) u stávajících maturit a byla by ponížena nutností skládat „podřadnou“ zkoušku, respektive mohlo by to ohrozit třeba nábor jejich nových studentů.
Navíc není pravda, že všechny negymnaziální školy více typů maturit uvítají. Řada lepších odborných škol dosahuje výborných výsledků (lepších než slabší gymnázia) u stávajících maturit a byla by ponížena nutností skládat „podřadnou“ zkoušku, respektive mohlo by to ohrozit třeba nábor jejich nových studentů.
Navíc není pravda, že všechny negymnaziální školy více typů maturit uvítají. Řada lepších odborných škol dosahuje výborných výsledků (lepších než slabší gymnázia) u stávajících maturit a byla by ponížena nutností skládat „podřadnou“ zkoušku, respektive mohlo by to ohrozit třeba nábor jejich nových studentů. Maturitu státní dělejme pouze ze tří předmětů: čeština, matematika, cizí jazyk.
Tyto předměty učíme nejvíce a od počátku školní docházky až k maturitě. Angličtina nahradila jako Lingua Franca latinu.
Především se jedná o to nejmodernější pro budoucnost našich dětí. Odhady budoucnosti většinou selhávají, zejména u státních úředníků. Kdo ví, co bude v roce 2040, až dnešní kojenci dokončí všechny stupně vzdělávání? Jaké budou potřeby průmyslu či hospodářství? Je lepší se učit čínsky, rusky nebo francouzsky?
Nejlepší strategií je učit dobře hlavní předměty:
Nejlepší strategií je učit dobře hlavní předměty: Čeština – vyjadřovat se pregnantně slovem i písmem a hodně číst.
Nejlepší strategií je učit dobře hlavní předměty: Čeština – vyjadřovat se pregnantně slovem i písmem a hodně číst. Cizí jazyk – neochuzovat se o myšlenky a svět za hranicemi.
Matematika – nebýt líný myslet. Řada věcí na tomto světě není determinována pocity (jak je nyní módní tvrdit nejen v pedagogice, ale i v politice), nýbrž spočítatelnými jevy. Řada věcí nejde vyřešit snadno a intuitivně.
Zbylé zkoušky, zejména dalších předmětů, není v silách státu udržet na apolitické, moderní a většinové úrovni. Není ani praktické „honit sto zajíců“, pokud selháváme u skoro pětiny studentů i v základních předmětech. Zejména však jednotný test třeba ze „společensko-vědního základu“ může obsahově i náročností neuvěřitelně rok od roku kolísat a půjde spíš o pokusy na studentech a školách než rozumné ověření znalostí.
Maturita státní jen z tzv. didaktického testu, tedy testu rychle a jednotně zadávaného a opravovaného státem. Zbylou agendu nechat svobodně na samotných školách (slohy, ústní zkoušky, ostatní předměty, …).
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
Pak by státní maturita mohla mít smysl jako nástroj informační a evaluační. Naopak není a nemůže být nástroj edukativní, vedoucí školy k modernosti. Musí být jednoduchá, praktická, levná, nezatěžující školy administrativně nad míru. Zbytek musí být iniciativa samotných škol.