KOMENTÁŘ: Máte rádi silvestra? - Václav Klaus ml.

Docela rád mám ale silvestrovské bilancování. Tak jaký byl rok 2017? Rok ohnivého kohouta? Disclaimer: Nejsem velký expert na horoskopy, tak pokud to náhodou byl rok dřevěného hada nebo tak něco, tak se Číňanům a astrologům omlouvám.

Rok 2017 byl, přiznejme si, nejúspěšnější pro Jiřího Kajínka, který již i stihl nabourat nový mercedes. Ostatním smrtelníkům se vedlo o něco hůře.

Po dlouhých letech přestala letos ČNB podporovat nízkou korunu. Utratila přitom dva bilióny korun (natiskla nové peníze) ve snaze získat pochvalu na „třídních schůzkách“ centrálních bank a „cílovat“ inflaci. Nedošlo ani k jednomu. Ale povedlo se, že lidi měli několik let dražší dovolenou u moře, benzín a velcí investoři se teď napakovali při očekávaném uvolnění koruny. Ta posílila o skoro osm procent. Inflace vyskočila přes dvě procenta.

Inflace nebyla ani tak tažená máslem a vajíčky, jako spíš cenami nemovitostí. 13% nárůst, v Praze o čtvrtinu. Stavební řízení a celý proces u nás trvá skoro nejdéle na světě. Na řadě radnic zvýšili vliv ekologové a „transparentní dobrodějové“ – takže developeři preventivně nic nestaví – v Praze poklesl počet nabízených nových bytů o 60 %. Ceny tak vzrostly již natolik, že mladí lidé nemají šanci pořídit dostupné bydlení – stěhují se za město a ucpávají příjezdové komunikace, aby se mohli jiní dobrodějové realizovat při blokování výstavby Pražského okruhu a vůbec dopravních systémů.

Na inflaci si asi budeme muset zvyknout, protože čtvrtou největší položkou státního rozpočtu je správa státního dluhu – tj. placení úroků za dluhy. Náš dluh je asi 1,6 biliónu korun – což je 150 tisíc na jednoho obyvatele. No a kdo to kdy, jak zaplatí? Že by vlády začaly šetřit a daly státní finance do přebytku? To asi těžko, když jsou imrvére nějaké volby. Ale lidi (a firmy) mají na účtech pořád výrazně více – ti to nakonec nějak zaplatí.

Příští rok Babišova první vláda plánuje schodek veřejných financí 50 miliard. A to v době, kdy se ekonomice daří, není ani válka, ani nebyla povodeň. Stát navíc výrazně snížil investice a zaplatí vše na dávkách a různě projí. To je podobná situace, jako kdyby se rodině dařilo, oba rodiče měli dobrou práci, děti zdravé, žádné větší investice (auto, chata), a přesto by byli každý měsíc 50 tisíc v minusu. Hlasoval jsem proti, ale moc nás pravda nebylo.

Nikoho to moc netrápí a pouští to za hlavu. Vždyť i ty samotné volby (na čtyři roky) byly již 20. října. Brzy to bude tři měsíce (bezvládí), kdy se tedy bude teprve schvalovat nová vláda, a to jenom vláda pokusná – podle všeho, která důvěru nezíská. A jedna šestnáctina funkčního období je už pryč.

V blízkém zahraničí Merkelová také už měsíce sestavuje vládu, ovšem francouzský prezident Macron jí má, a tak ho napadlo, že by se mohla zakázat auta se spalovacími motory. Tuto nosnou a vpravdě evropskou myšlenku Merkelová asi zatím nepodpoří vzhledem k silné pozici německých automobilek. Zato se oba shodnou na tom, že by si menší země EU neměly vyskakovat – budoucí koaliční partner Merkelové (Schulz) nám to již připomíná s pravým germánským řevem v každém druhém projevu.

Donald Trump zažehl další z krizí na Blízkém východě, když uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, což byl jeden ze světových sporů roku 2017. Kauze moc nerozumím, přijde mi, že určující by mělo být, co za své hlavní město považuje ta sama konkrétní země (nejen Izrael). A pokud s takovou zemí máme diplomatické styky (uznáváme ji), pak bychom to měli akceptovat. Jako, že bychom třeba Austrálii říkali „hele, jako Canberra – co to je?, podle nás máte hlavní město Sydney, jak máte tu operu“.

Vypadá to, jako by rok 2017 byl rokem přešlapování a čekání, že se už něco musí stát, ale pokud opustíme náš malý svět – a podíváme se třeba do Asie – byl to naopak rok dalšího prudkého růstu a zvyšování životní úrovně lidstva.

A naopak má zase taky každý svou osobní bilanci, která může jít napříč kontinenty.

Tak PF 2018 a ať jste zdraví a máte se rádi.