Článek
Přesný rozsah volebního masakru toryů sice neznáme, ale průzkumy naznačují, že jim z 365 poslanců v Dolní sněmovně, která má 650 křesel, zůstane pouhých sedmdesát, padesát nebo dokonce pouze dvacet. Ve většinových volbách vyhrává v každém obvodě kandidát s největším počtem hlasů, často jen s 30 procenty, a na konzervativce nyní také nečekaně útočí zprava anti-imigrační strana „Reform UK“ populárního Nigela Farage. Jejich osud je zpečetěn.
Angličtí komentátoři si lámou hlavu, jak je možné, že nejúspěšnější politické straně na světě (během posledního století vládla s přestávkami 77 let), dnes hrozí zánik.
Důvodů je mnoho. Své zoufalství nad čtrnácti lety konzervativních vlád shrnul jeden čtenář Telegraphu: „Naše policie není schopna efektivně konat, státní zdravotnictví je v dezolátním stavu, hranice děravé a počet migrantů nevídaný, věznice přecpané a vláda nedokáže deportovat ani zločince, natož ilegály. Máme historicky nejvyšší daně a hospodářství stagnuje. Moje děti nikdy nezískají hypotéku.“
Lidé vidí to, co je očividné, stěžují si na děravé silnice, na nekonečné čekací lhůty na operaci, většina dětí neviděla dentistu (soukromé ošetření stojí 350 liber), krádeže v supermarktech a na ulicích měst jsou na denním pořádku.
Příčiny rozkladu společnosti však bývají ideologické. Vládnoucí konzervativci se přizpůsobili levicovému progresivismu. Sociální stát bobtnal a byrokracie s ním. Británie eviduje největší počet lidí na dávkách na světě. Téměř milion se po covidu nevrátil do zaměstnání. O invalidní důchod lze žádat na základě psychických potíží v pracovním prostředí. Toryové dokonce uznali tezi o ekonomických výhodách multikulturalismu a otevřeli hranice masové imigraci. Ačkoli chlácholili své voliče kvótou 200 000 ročně (netto), přijali k radosti velkopodnikatelů za posledních pět let armádu levné pracovní síly. Importovaný přírůstek obyvatel za posledních pět let po odečtení vystěhovalců dosáhl výše 2,2 milionu. Aby toho nebylo málo, konzervativní vlády propadly ideologii astronomicky nákladných nulových emisí.
Jak se ke krizi postaví nová vláda socialistů chmurného lidskoprávního advokáta Keira Starmera? Jeho výroky jsou obezřetné, o zkompromitovaném genderismu mlčí a slibuje nezvyšovat daně, aby voliče nepostrašil, je ale zřejmé, že v politice otevřených hranic a zelené transformace bude pokračovat s ještě větším úsilím. Ačkoli lidé přestali kupovat elektromobily, má v plánu zastavit výrobu spalovacích motorů o pět let dříve. Daně tedy nutně porostou a životní úroveň bude dál klesat.
Pod vlivem amerického progresivního blouznění se britská společnost posunula značně doleva. Ztráta náboženských kořenů způsobila, že se dnes konzervativci mezi mládeží do 30 let prakticky nenacházejí. Vždyť i anglikánská církev hlásá levicový humanismus a univerzity ovládli ideologové nového rovnostářství. Starmer se netají svým záměrem dát mládeži od 16 let hlasovací právo, aby posílil vládu levice. V tom se ale šeredně mýlí. Hospodářský a společenský rozvrat bude pokračovat, a nová generace se tak jako ve Francii obrátí k národnímu konzervatismu.
