Článek
Obecně se ví, že Kypr je jedním z daňových rájů. I když je země součástí EU, zpřísnění kontroly finanční trhů se Evropské komisi nedaří rychle a důsledně prosadit. Kypr přitom nenabízí jen nízkou desetiprocentní daň z příjmu právnických osob. Daní nejsou zatížené dividendy a zisky z prodeje cenných papírů. Dlouho tak také nebylo nutné zveřejňovat skutečné majitele firem, čehož využívali ruští oligarchové, kteří se ocitli na sankčních seznamech po anexi Krymu.
To se v roce 2021 změnilo, skutečného majitele už nelze tajit, ale rejstřík skutečných vlastníků s omezenými údaji zůstal neveřejný.
Uniklé dokumenty, které zachycují dobu od poloviny devadesátých let do dubna 2022, ukazují, že Mordašov nebyl jediný. Kyperského ráje využíval i Roman Abramovič. Ze získaných souborů plyne, že 39 klientů PwC bylo zařazeno loni na sankční seznamy vydané USA, EU, Británií a Ukrajinou. Kyperská PwC uvedla, že od té doby ukončila vztahy se 150 klientskými skupinami. Z dokumentů plyne, že Rusové vlastnili nebo kontrolovali nejméně 650 kyperských společností a trustů a Brusel s tím nic nedokázal udělat. Dokonce ani není schopen zabránit tomu, aby Kypr (a Malta) uděloval tzv. zlatá víza, kdy kyperské (a maltské) pasy dostávali lidé, kteří v těchto zemích investovali milion eur.
Evropská komise sice s oběma zeměmi zahájila správní řízení, ovšem zakázat jim to nemůže, a tak jen vyžaduje, aby tyto osoby na obou ostrovech nějakou dobu žily.
Působí to jako hloupý vtip nebo nadržování Kypru a na něm působícím finančním a poradenským firmám. Stejná Evropská komise zahájila řízení s Polskem nejen kvůli sporné reformě soudnictví a sporné legitimitě polského Ústavního soudu, ale i kvůli zákonu, který měl zabránit lidem napojeným na Rusko získat bezpečnostní prověrku a pracovat v pozicích, kdy by mohli mít na starosti veřejné prostředky.
Polsko kvůli tomu bylo opakovaně hnáno před Soudní dvůr Evropské unie a muselo do unijní pokladny platit pokuty za prodlevu při odstraňování zjištěných nedostatků a mělo zablokované peníze z fondu obnovy EU.
Své zkušenosti v této oblasti má i Maďarsko. Ne že by omezování demokracie a svobody slova bylo něco, nad čím lze přivírat oči, demokracie by měla být základem v zemích EU. Neschopnost přistřihnout křídla ruským oligarchům pod sankcemi však vyvolává dojem, že buď má Evropská komise dvojí přístup – ať už k zemím, kdy na postkomunistické je větší přísnost, či k tomu, o co jde (ideje demokracie se musí hájit za každou cenu, zatímco nad aktivitami bank a poradenských firem se přivřou oči, protože o peníze jde vždy až v první řadě), nebo že jsou špatně nastavena kritéria.
Ono je jednodušší sledovat, že rum musí být destilován, a pokud se vyrábí z tresti, rum to není, nebo že pomazánkové máslo není žádné máslo. Oboje je pravda, ale ve srovnání s převodem akcií z miliardy liber je to prkotina. I kdyby si někdo koupil rum z tresti, tak by neutrpěl žádnou velkou škodu, zatímco tady unikají miliardy a ruští oligarchové i Vladimir Putin, který zaútočil na Ukrajinu, se mohou jen smát. V jejich případě působí Evropská komise i EU jako bezzubá. Jako pes, který štěká, ale nekouše, neb nemá čím, a ještě se honí za vlastním ocasem plnění marginálních nařízení.
Nedokáže přitom ani zajistit, aby do EU nejezdili agitovat exponenti teroristů. V Německu klidně mohl kázat a vychvalovat Tálibán jeho vysoký představitel Abdul Bari Umar. Dostal se tam na schengenské vízum, které obdržel, aby se v Nizozemsku mohl účastnit konference o lokální produkci léčiv pořádané Světovou zdravotnickou organizací. Toto jsou větší problémy než to, jaký nejvyšší příkon může mít vysavač. Ale pochopí to bruselské vedení?