Článek
Slovenští voliči uvěřili politikovi, proti němuž v roce 2018 po vraždě Jána Kuciaka a jeho přítelkyně demonstrovaly po celé zemi desetitisíce lidí a který během svých tří vlád vybudoval na Slovensku „mafiánský stát“, řečeno s exprezidentem Andrejem Kiskou. Tedy propletenec vlády s oligarchy, který charakterizují klientelistické vazby a předávání moci a státních peněz spřáteleným lidem.
V roce 2018 byl Robert Fico a Směr-SD na kolenou a málokdo si dovedl představit, že by se do politiky významněji vrátil. Jeho comeback je obdivuhodný, i když pro Slovensko s nejasným dopadem.
Předvolební průzkumy ukazovaly, že skládat vládu bude velmi obtížné, až nemožné. Reálné výsledky tuto obavu rozptýlily.
První šanci sestavit vlastní kabinet a stát se premiérem dostane od prezidentky Zuzany Čaputové vítěz voleb – předseda Směru Robert Fico. A nabízí se mu programově blízká trojkoalice se stranou Hlas-SD Petera Pellegriniho a Slovenskou národní stranou. Měla by pohodlnou většinu 79 poslanců (ze 150 členů Národní rady). Nikoli ale většinu ústavní, s níž by mohl Fico měnit Slovensko tak razantně jako Viktor Orbán Maďarsko včetně změny volebního nebo justičního systému.
Teoreticky by byla možná i vláda druhého na pásce, Michala Šimečky z Progresivního Slovenska. Se stranou Hlas, Křesťanskodemokratickým hnutím a stranou Svoboda a solidarita by měl dokonce 82 mandátů.
Ale na tuto variantu takřka jistě nedojde, Fico si nenechá ujít svoji příležitost. A pak – klíčový Hlas-SD není úplně svobodný v rozhodování, na kterou stranu se přidá. Většina jeho členů odešla před třemi roky ze Směru s Peterem Pellegrinim jen proto, že Robert Fico byl v politickém kómatu. Mysleli si, že s Pellegrinim posbírají slušnější politikou Ficovy voliče.
Dlouho to vycházelo, Hlas vévodil volebním preferencím. Jenže pak Matovičovo vládnutí vzkřísilo Roberta Fica a všechno je jinak. Fico je zpět a silný. Bude jako první sestavovat vládu a je to ten starý dobrý velký šéf, jemuž mnoho členů Hlasu vděčí za přizvání do politiky a mnozí z nich nejen za to. Hlas je teď spíš stranou Fica a Pellegriniho než jen Pellegriniho…
Dobrou zprávou voleb je, že se do parlamentu po několika volebních obdobích nedostali fašisté od Mariana Kotleby ani jejich mírnější verze z Republiky. Voliče jim nejspíš sebral právě Fico, který v kampani přitvrdil. Pracoval s dezinformacemi podsouvanými ruskou propagandou, konspiračními teoriemi, odmítl další vojenskou pomoc Ukrajině i sankce proti Rusku.
Co z předvolebních prohlášení Fico u moci splní? V domácí politice to bude určitě útok na tu část policie, která vyšetřuje minulé zločiny. O policii a vyšetřovatelích na mítinku v Rimavské Sobotě Fico prohlásil: „Všichni tito špinavci, tato zvěř z Národní kriminální agentury a Úřadu speciální prokuratury bude muset odejít a ještě přijde i o výsluhové důchody.“ Dá se čekat i atak na další demokratické instituce.
Pokud jde o zahraničněpolitickou orientaci, je předpověď obtížná. Minulé vlády Roberta Fica se snažily být dokonce v nejužším jádru EU a Slovensko je také v eurozóně. Hlas-SD tyto instituce nikdy nezpochybnil. Fico navíc není v Evropě tak silný hráč jako Viktor Orbán. Mohl by se stát nanejvýš jeho méně významným pomocníkem, což by nebyla pro Fica důstojná role.
Pro směřování střední Evropy – a tedy i pro skladbu partnerů České republiky – budou mnohem důležitější parlamentní volby v Polsku 15. října. Na jejich výsledky si před nějakým zásadním rozhodnutím o zahraniční politice jistě počká i Robert Fico.