Článek
Na jaké spolupráci se Severní Korea a Ruská federace přesně domluvily, není známo, ale detaily jsou vedlejší. Je jasné, že představitelé obou zemí jednali o vojenské spolupráci. Potvrdil to i Putin, když ještě před mítinkem na dotaz, zda se bude jednat o vojensko-technické spolupráci, odpověděl slovy: „Budeme hovořit o všech tématech. Nastal na to čas.“
Na Severní Koreu jsou přitom kvůli jejím raketovým a jaderným testům uvaleny sankce, které omezují vzájemný obchod a rozhodně neumožňují dodávat do Pchjongjangu jakákoli vojenská zařízení nebo naopak od Severní Koreje zbraně získávat.
Sankce schválila Rada bezpečnosti a souhlasilo s nimi i Rusko, které je jejím stálým členem. To však pro Rusko není žádný problém, jak plyne z vyjádření Kremlu. „Rusko si udržuje svou pozici v OSN i v Radě bezpečnosti, ale to nemůže a nebude překážkou dalšího rozvoje rusko-severokorejských vztahů.“
Že Rusku závazky a pravidla nic neříkají, se jasně ukázalo už loni v únoru, když s plnou silou zaútočilo na Ukrajinu, byť Charta OSN útočné války s cílem získat území jednoznačně zakazuje. Tvrzení, že nešlo o válku, ale jen o speciální vojenskou operaci, bylo k smíchu, ale ukazovalo, že Moskva přece jen nechce být otevřeně imperialistická. I když možná šlo více o snahu ujistit vlastní obyvatele a země třetího světa, že Rusko je mírumilovná země, která žádné války nezačíná a jen se brání.
Nyní však Moskva jasně ukázala, že všechny mezinárodní smlouvy jsou pro ni cárem papíru, když se jí zrovna nehodí. Zostřit nyní situaci na Korejském poloostrově by se jí hodilo, aby se tam musely více angažovat Spojené státy a Británie, které by tím pádem nemohly tak silně pomáhat Ukrajině.
Rusko je však poučenější než Japonsko a nacistické Německo, které v roce 1933 vystoupily ze Společnosti národů. Své pozice si chce zachovat, aby mohlo blokovat rezoluce, které by ho odsuzovaly. Moc dobře si pamatuje, že právě sovětský bojkot zasedání Rady bezpečnosti v roce 1950 umožnil vyslat do Koreje síly OSN.
Ruská vyjádření jasně ukazují, že poté, co Moskva vykopala válečnou sekeru, bude postupovat čistě utilitaristicky. Podle toho je s ní potřeba zacházet a neustupovat jí, když podmiňuje obnovení obilné dohody v Černém moři možností vrátit se k bankovnímu systému SWIFT. Pak by mohla opět bez větších problémů obchodovat a získávat prostředky na svou válku.
V nové situaci už nelze spoléhat na mezinárodní organizace, které vznikaly za jiných okolností a v době, kdy se věřilo, že volný obchod zabrání novým konfliktům. Rusko ukázalo, že tomu tak nebylo.
Západ se musí nové situaci přizpůsobit, utužit jednotu, kterou se snaží Rusko nejrůznějšími způsoby rozleptávat, a získávat na svou stranu další země, které dosud lavírují. Nejen jim připomínat, že válku zahájilo Rusko, ale taky jim dávat lákavé nabídky výměnou za to, že se od Ruska odvrátí. Jen mohutná síla a důsledná izolace Ruska mohou Putina zbrzdit.
