KOMENTÁŘ: Jak se mohou líbit i nesmysly - Jaroslav Šonka

Je ovšem známo, že tento styl integrace se odehraje v zemi, která s tím má zkušenosti, v  zemi, ve které žije na 3 milióny muslimů, z nichž se podstatná část narodila již v Německu.

Patří k nim i státní ministryně Aylan Özoğuz, narozená v Hamburku, která uvádí, že je muslimka, ale lze se na ni podívat na oficiálních fotografiích, kde má krásné dlouhé vlasy naprosto neodpovídající našemu stereotypu muslimky.

Náš stereotyp reflektuje jen abstraktní nebezpečí. Ano, potřebujeme otisky prstů. Někteří běženci se této proceduře nepodrobili v Maďarsku, ale teprve v Německu, kam směřovali. Tam také je podpora spojená nejen s otisky prstů, ale také s identifikací na základě jazyka.

V zemi, kde je dost tlumočníků, není snadné se vydávat za Syřana. Nebezpečí konkrétní, které hrozí matkám s dětmi v podunajském bahně během blížící se zimy, se na druhé straně u nás příliš nediskutuje.

Mediálně máme danou selekci: Kde je největší rámus, máme kameru. Výrostci jsou jasně rychlejší a hlasitější než matky s dětmi. Takže o nich, o rvačkách v ubytovacích zařízeních apod. víme víc. Nevíme, že jednou stranou této rvačky byli Albánci, kteří beztak budou odsunuti. Pak kolega Švamberk kritizuje apel Angely Merkelové na jakýsi standard v ubytování a podpoře běženců.

Merkelová se vztahovala spíše na to bahno a na chování populace. Jistě jí nejde o to, aby ostatní členské státy EU vydávaly stejné peníze jako Německo. Ona jistě ví, že základní podpora závisí na cenové hladině v té které zemi.

A Německo se částečně přeorientovalo na pomoc věcnou, aby trochu zredukovalo tlak uprchlické vlny. Nejde o počet eur, ale o chleba a něco na něj, a o střechu nad hlavou. Přichází totiž zima – měřme teplotu a važme chleba.

Pan Václav Klaus ml. dokonce udeřil na nejprimitivnější pudy. Dlouho se komunistická filmová produkce věnovala vytvoření nepříjemného filmového stereotypu a německy mluvili jen filmoví nacisté. Klaus ovšem konstruuje scénu nátlaku na našeho ministerského předsedu a používá jakousi němčinu.

Na ministerského předsedu Sobotku na Radě s velkou pravděpodobností nikdo nemluvil německy. Sobotka totiž ani pořádně německy neumí. A je známo, alespoň mimo tuto zemi, že to jsou právě Němci, kteří se vzdávají svého práva na komunikaci v mateřštině a mluví velmi často anglicky (a kritizuje se to u nich doma).

V otázce uprchlíků a kvót byl ovšem jedním nejaktivnějších Guy Verhofstadt, který není Němec a mluvil anglicky. Takže jaký smysl má vyvolávání komunistických stereotypů?

Ve dnešní napjaté situaci bychom měli spíše uvažovat o tom, jak přispět ke konci složité situace v Sýrii. Protože v Evropě muslimské teroristy už máme – oni totiž jezdí autem s několika perfektními pasy.

Musíme se chtě nechtě zabývat bezpečnostní situací i z policejního a vojenského hlediska. Konflikt sám je nebezpečím pro křesťanské, jezídské, ale i muslimské obyvatele a vytváří tlak na jejich útěk. V České republice se pak ozve další pochybný hlas: Mladí muži by přeci měli bojovat za svobodu. Na čí straně, to ovšem nikdo neumí říct.

Polsko adaptovalo svoji pozici a dostalo něco za něco. Slovensko hrozí nesmyslným procesem. Maďarsko se chová nepříčetně. A v České republice se rozjíždí nesmyslná debata o suverenitě. Nekooperativní suverenita vede do situace, kde není možné uplatnit žádný zájem, protože k tomu chybí partneři nejen v EU, ale i jinde. Chceme nemít vliv?