Článek
Prvňáci mají školu obvykle čtyři vyučovací hodiny, tj. od osmi do 11:40 a pak jdou na oběd. Většinou jsou z nových písmen a čísel – dost unavení. Některé superambiciózní matky tyhle prťousky ještě odpoledne posílají na další dva jazykové kurzy a do baletu, ale fakt nemyslím, že to je zdravé a smysluplné.
Zkrátka čtyři vyučovací hodiny denně pro prvňáky jsou tak akorát a navyšování počtu hodin by bylo nepedagogické, nezdravé a v neposlední řadě taky drahé (mimochodem připravit pro prvňáky vyučovací hodinu trvá poctivé učitelce skoro další hodinu plus kontrola písanek atd, tj. že je to i časově těžší práce než leckterá jiná – by zasloužilo samostatný komentář).
Ovšem u starších dětí a mládeže počty hodin neustále navyšujeme. Většinou se chce ministr školství „zapsat do dějin“ a řešit nějaký problém – tak se přidá další hodina do beztak napjatého rozvrhu – a to má jako být to řešení.
Často se hodina přidává na základě nějakého lobbingu zcela minoritních skupin, kterým se podaří naočkovat média (finanční gramotnost, různé IT vychytávky, sexuální výchova ...) anebo minorit významnějších a přirozenějších (češtináři proti matikářům a naopak, dějepisci a biologové …), kteří všichni „bojují“ o hodinovou dotaci svého předmětu.
Ale přidání další hodiny není řešení. Když místo dvou hodin týdně budou tři, neznamená to, že se děti naučí 1,5x tolik!! 1,5x tolik se vydá na mzdu učitele, na svícení ve třídě a podobně. Ale nárůst znalostí a dovedností žactva bude tak 10-20%. A v případě, že je to nerozmyšlené a nesystémové – taky třeba 0%.
Koneckonců znovuzavedení devátých tříd – zlepšilo nějak znalosti puberťáků odcházejících na střední školy? Umějí toho 9/8 , co před tím ti osmáci? Nebo se jen tak v potu tváře natáhla výuka, aby se vydrželo ve škole o rok déle a současný průměrný deváťák umí naprosto to samé, co uměl před tím průměrný osmák? ...
Státní závazné osnovy (odborně „Rámcové vzdělávací programy“) předepisují obrovský počet povinných hodin. Na gymnáziích 32-34 hodin týdně. To je pro představu skoro každý den 7 vyučovacích hodin. Strašně moc! Vede to k tomu, že se řada předmětů prostě „šidí“, tj. „odučí se“, zaplatí se, ale vzdělávací přínos je chabý.
Jak chcete učit pořádně, zadat občas domácí úkol a fakt ten předmět brát vážně – při sedmi předmětech denně? Vždyť čím starší studenti, tím více by měli školní výuku doplňovat i mimo školu.
Navíc to stojí miliardy korun celkem a školám to napíná rozpočty, a to zase zejména těm, které chtějí učit pořádně, hodně hodin dělit, nabízet alternativy, volitelnost předmětů.
Abych použil konkrétní příklad – můj nejstarší syn (17) studuje rok na střední škole v Austinu (Texas). Má 4 hodiny denně (tedy šedesátiminutové), pak oběd a pak 2 hodiny hraje fotbal za školní tým (hrál fotbal závodně i v ČR, ale kdyby ne, stejně by si nějaký sport v Texasu musel vybrat). Ve čtyři je doma, ale většinou se musí ještě na další den připravovat.
Já učím skupinu stejně starých gymnazistů matematický seminář a dvouhodinovka začíná 16:40 a končí 18:10. Ostatní dny jsou ve škole tak o hodinku kratší dobu. A to není proto, že by byl autor rozvrhu kretén – těch 34 hodin týdně a různé skupiny se prostě lépe sestavit nedají.
A pak mají jít na trénink basketu?
Co se Vám zdá jaksi přirozenější?
A kam půjde vývoj v ČR?
Ministerstvo školství přidává tentokrát hodinu tělocviku týdně, protože ministr kdysi trochu učil tělocvik. A protože děti jsou tlusté a čím dál méně zdatné. Což je sice asi pravda, ale už tak 40 let (co pamatuji, se o tom mluví).
Ale není problém v tom, že se tělocvik učí u nás špatně, často neaprobovaně, bere se jen jako jakási „výchova“ kde se nic moc neměří, nikdo nikdy nepropadne ani nemá čtyřku; nevede to „od někud někam“, ale jen se dvě hodiny „sportuje“ – tj. ty beztoho sportovní děti hrají, ty líné se omlouvají a ulejvají a posedávají? A učitel u toho občas ani není a na třídních schůzkách pak není tuplem, protože tělocvik „není“ důležitý?
Jak dalece pomůže třetí hodina v týdnu?
Kde školy vezmou najednou o 50% víc tělocvikářů a tělocvičen? (Tělocvik je vůbec nejdražší předmět beztoho: dělí se kluci a holky; vybavení a prostory atd.)? Na úkor čeho?
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
Abychom si rozuměli, já sport miluju, i sport ve školách, ale plošné navýšení hodin bude extrémně drahé a se zdatností žactva to udělá jen málo. Často taky bohužel nic.