Článek
Zranění utrpěl jen jediný člověk, sedmiletá beduínská holčička, kterou zasáhla střepina z izraelské antirakety. Izrael už otevřel svůj vzdušný prostor, mezinárodní Ben Gurionovo letiště normálně funguje a lidé se už ani nemusí zdržovat v blízkosti krytů.
Žádný ze 170 dronů Šáhid ani žádná z třiceti střel s plochou dráhou letu se nedostaly nad území Izraele. Zlikvidovány byly s pomocí spojenců ještě před jeho hranicemi. Izrael sestřelil 25 střel s plochou dráhou letu, z nichž některé byly vypáleny z Iráku, zbytek zlikvidovali jeho spojenci. Američané také sestřelili tři balistické rakety, kterých Írán vypálil 120. Izrael musel využít k jejich likvidaci svůj protiraketový systém Arrow. I když jich pár proniklo nad Izrael, pro Teherán je výsledek tristní. V konfliktu s Izraelem by tahal za výrazně kratší konec provazu.
Írán si toho byl nesporně vědom, byť není jasné, jestli tušil, že útok nezpůsobí žádné škody, protože ještě předtím, než se íránské střely a drony přiblížily k území Izraele, oznámilo jeho zastoupení v OSN , že tímto považuje svou věc – tedy odvetu za útok na konzulát v Damašku – za uzavřenou.
Teherán se chytil do vlastní pasti. Když slíbil tvrdou odvetu za útok na konzulát v Damašku, při kterém zemřelo několik vysokých představitelů íránských revolučních gard včetně generála Mohammada Rezy Zahádího, nemohl k ní nepřistoupit – ztratil by tvář. Nepůsobil by jako regionální mocnost, které se musejí všichni bát. Ztratil by i respekt sil, které v regionu podporuje, jako jsou různé šíitské milice v Iráku nebo jemenští Húsíové.
Otázkou ovšem je, zda ho o image významné regionální síly nepřipravil v ještě větším měřítku tento neúspěšný útok. Írán může opakovaně vyhrožovat sionistickému režimu zničením, ale jasně se ukázalo, že na to nemůže ani pomýšlet.
Výhrůžky, že v případě dalších izraelských akcí, by byla odveta ještě tvrdší, působí planě. Už stávající útok byl rozsáhlý, z vojenského hlediska správně kombinoval útok několika různými prostředky – drony, střelami s plochou dráhou a balistickými raketami současně, jak to dělají Rusové na Ukrajině, přesto naprosto selhal. Írán tak pouze vyčerpal zásoby svých zbraní.
Otázkou je, jak zareaguje Izrael. Úplně bez odpovědi takto masivní útok nechat nemůže, i když izraelský nálet na íránský konzulát v Damašku byl přinejmenším sporný. Snaha zlikvidovat vysoké velitele íránských gard je pochopitelná, i Spojené státy podnikly úspěšný atentát na velitele íránských gard Kásima Sulejmáního.
Na území velvyslanectví a konzulátů se ovšem neútočí, zapovídají to vídeňské úmluvy. Nutno ovšem podotknout, že Izrael tvrdil, že nešlo o diplomatickou misi, ale o civilní budovu používanou íránskými gardami.
Zdrženlivost na izraelské straně by byla lepší, stačí probíhající konflikty. I Spojené státy uvedly, že by útok na Írán nepodpořily, nereagovat však nelze.
Pro Írán je však probuzení o to nepříjemnější, že Izraeli umožňovalo bránit se i Jordánsko. Ammán sice podporuje Palestince, ale považuje pro sebe za důležitější hrozbu ze strany Íránu.
Neúspěch útoku dopadá i na Hamás, který ještě v sobotu odmítl poslední izraelský návrh na příměří. Mohl vidět, oč má Izrael větší schopnosti než Írán.
Výsledek útoku je nepříjemný i po Rusko, které je spojencem Íránu a zřejmě o něm bylo předem informováno. Pár hodin před vypuštěním dronů si volal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým íránským protějškem. O počasí asi nemluvili, i když jih Ruska sužují záplavy.
Moskva také viděla kvalitu západních a izraelských protiraketových systémů a muselo jí dojít, jak by asi dopadlo střetnutí s armádami zemí NATO. Ne náhodou Vladimir Putin nedávno uváděl, že o střet s NATO nestojí, protože je silnější. Aby si to uvědomil ještě lépe, je potřeba, aby se posílila ukrajinská protivzdušná obrana a Rusku se nedařilo ničit ukrajinskou energetickou síť .