Článek
Nástup Petra Pavla přinesl změnu v termínu, nový prezident se vrátil k tradici novoročního projevu. Aby mu premiér Petr Fiala nekonkuroval, rozhodl se vystoupit s projevem 26. prosince.
Fiala v něm konečně přiznal, že na občany toho opravdu dopadá moc, a poděkoval jim, jak to zvládají, což bylo chvályhodné novum.
Jinak však zopakoval to, čím vším si musela republika projít – od covidových omezení přes dopady války na Ukrajině na naši bezpečnost i energetiku. A také inflací nebo střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, o níž ale už promluvil ve čtvrtek. Opět to však působilo, že jde o rány egyptské, které dopadají zvenčí.
Že k vysoké inflaci přispěla a nadále přispívá politika vlády, Fiala pominul, slíbil ale bezprecedentní počet nově otevřených dálnic a snížení inflace na dříve běžnou úroveň pár procent, i když nárůst cen energií ji opět navýší.
Až na poděkování projev nic nového nepřinesl a jasně ukázal, že vedle inflace peněz by bylo radno snížit i inflaci projevů. On totiž ještě před Vánocemi vystoupil s adventním projevem předseda Senátu Miloš Vystrčil, který si stěžoval na rozdělení společnosti a zmínil, že lidi trápí drahé energie, nedostatek lékařů a nedostupnost bytů.
Popsal pouze všem známou situaci, kterou nelze vyřešit lusknutím prstů, přičemž dodal, že vláda to má těžké, protože s něčím takovým počítat nemohla.
Podobná vyjádření nemají žádný smysl, protékají jedním uchem dovnitř a druhým ven. Chápu, že se vysocí politici chtějí zviditelnit a mají pocit, že přelom roku, kdy se bilancuje, poskytuje dobrou záminku vyjádřit se k dění, ale pokud je něčeho příliš, je efekt naprosto opačný, než zamýšlejí.
Stávají se otravnými figurkami, které se opakovaně objevují na obrazovce jako kdysi představitelé strany a vlády.
Nejlépe to vyřešil Miloš Zeman, který svůj projev kvůli střelbě na Karlově univerzitě zrušil, a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se rozhodla nenavázat na svého předchůdce Radka Vondráčka a projev v televizi nemít.
Pronášet by se navíc měly jen podstatné věci. Neubírám vysokým politikům právo přinášet projevy včetně těch bilančních, ale pokud máme de facto v čele Sněmovny, Senátu, vlády i na Hradě lidi spojené se současnou vládní koalicí, ukazuje se, že všichni říkají víceméně totéž.
Jestliže mají pocit, že na Nový rok nemají šanci se prosadit, když mluví prezident, což maskují tím, že mu nechtějí konkurovat, tak by si mohli vybrat vhodnější den než na Štěpána, kdy doznívají Vánoce a advent, jež mají být nejen časem rozjímání, ale také zklidnění. Nejlepší by proto bylo, kdyby se řídili rčením „mluviti stříbro, mlčeti zlato“.