Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Hrady bez medvědů nejsou jen letní okurka – Alex Švamberk

Po roce 2030 by se neměli na našich hradech a zámcích chovat medvědi. Rozhodl o tom Národní památkový ústav, který pro medvědy z Českého Krumlova, kde se chovají 400 let, ale i z Točníku, Konopiště a Náchodu, hledá se zahraničími nadacemi místo v přírodních rezervacích. Připomínat chov medvědů na zámcích se má jinak. Odezva mezi návštěvníky však bude rozhodně menší a děti asi nebudou tak nadšené, jako když uvidí hnědé huňáče ve výběhu.

Foto: David Neff, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Sám si pamatuju, jak mě jako dítě předškolního věku vzali na prohlídku českokrumlovského zámku. Byl to jeden z nejotravnějších zážitků. Strašně dlouho jsme procházeli desítkami potemnělých místností plných podivného starého nábytku, na který si nešlo sednout. Na zdech visely tmavé obrazy nebo talíře. Bylo to nekonečné. Vše se však změnilo, když jsme zašli k výběhu medvědů. To mě hned přestaly bolet nohy. Nebudu tvrdit, že by ze mě pohled na medvědy v krumlovském zámku udělal milovníka hradů a zámků. Ale jen díky medvědům si první návštěvu Českého Krumlova pamatuju.

A počet lidí, nejen rodičů s dětmi, kteří se na medvědy dívají, ukazuje, že jsou pořád jedním z lákadel. Český Krumlov sice bude přitahovat turisty i bez nich, ale medvědi nejsou pouze přežitou pouťovou atrakcí, medvědi k němu po staletí patřili. Šlechta si je chovala.

Medvědária jistě nejsou optimálním místem pro život šelmy, která v přírodě překonává bez problémů stokilometrové vzdálenosti. Tuto možnost však nemají ani v zoo. Na rozhodnutí Národního památkového úřadu přemístit medvědy do rezervací je nejpodivnější fakt, že sám přiznává, že v krumlovském zámku medvědí žijí ve vyhovujících podmínkách. Není tedy nijak nucen přemisťovat medvědy do lepších podmínek. Přesto tak činí, i když návrat medvědů do volné přírody nemusí být bez problémů. V zajetí jsou krmeni a ve styku s lidmi, v přírodě mohou přijít do styku s jinými medvědy.

Otázkou je, co vedlo k rozhodnutí Národní památkový ústav či jeho ředitelku Naděždu Goryczkovou, která v půlce května podepsala memorandum o spolupráci mezí ústavem a nadacemi Stiftung für Bären a Bears in mind. Je snad paní ředitelka tak zapálená bojovnice za práva zvířat? Jestli ano, neměla by se spíše věnovat ochraně šelem než památkám? Nemá památkový ústav jiné důležitější problémy k řešení - třeba ochranu památek před necitlivými zásahy developerů a majitelů při rekonstrukcích budov z minulého století, kde je její snaha záslužná, i když bohužel ne vždy úspěšná, nebo pomoc desítkám či spíše stovkám stále ještě chátrajících chráněných budov, než se věnovat osudu sedmi medvědů žijících ve vyhovujících podmínkách?

Pokud by šlo o snahu ušetřit, asi by to každý chápal. Na provoz medvědárií by se však peníze nehledaly zas tak složitě – jistě by přispěla města a ani případná sbírka by nezůstala oslyšena.

Do hlavy paní ředitelky a vedení ústavu nevidím, jsou však i horší alternativy, které mohly vést k nepochopitelnému rozhodnutí, než je přehnaný zájem o kvalitní život medvědů. Může taky jít o další případ přehnané iniciativy člověka, který chce být papežštější než papež, který se snaží jít nad zákonné povinnosti, aby se zalíbil, nebo proto, že si myslí, že něco takového stejně přijde. Nevím, jestli je to zrovna případ paní ředitelky, ale takových lidí, kteří jsou bruselštější než Brusel a zavádějí u nás ještě tvrdší podmínky, než vyžaduje EU, se najde v současné době docela dost. Za normalizace činili život nesnesitelným, protože byli jako cyklisté, kteří se nahoru preventivně hrbí a dolů šlapou. Nyní tu máme novodobou obdobu těchto lidí, kteří se angažují i tam, kde to není potřeba, jsou přehnaně iniciativní a potvrzují, že horší než tupý flink je iniciativní blbec, přičemž opět netvrdím, že to je případ paní ředitelky.

Není podstatné, kde bude několik medvědů, protože jim hůře nebude a lidé se bez medvědů na hradech obejdou. Ústavu však rozhodnutí určitě nezíská příznivce, čtyřpětinová většina čtenářů Novinek je pro zachování chovu medvědů na hradech a zámcích. Jejich přesun budou vnímat jako další krok byrokratické moci, která se utrhla z řetězu a řeší, jak je pro byrokraty typické, marginálie.

A to je přesně to, co nahrává populistům, kteří semelou dohromady všechno od zákazu aut se spalovacími motory a výměny kotlů přes migrační pakt, důchodovou reformu, názvy potravin až po medvědy na hradech. Je to zbytečná kapka oleje do ohně nespokojenosti.

A až se bude ústav pokoušet zachránit cennou stavbu, která bude developerovi bránit v rozmachu, nebude chtít dovolit fasádismus, kdy se nechá jen vnější plášť, ale vnitřek domu nemá s původním nic společného, tak řeknou: „Ústav nemůžete brát vážně, to jsou ti ochránci medvědů…“

Medvědi z hradů a zámků mají zmizet

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám