Článek
Šance zaměstnat 4500 lidí se nemůže přejít mrknutím oka. Elektromobilita má stále zelenou a Česká republika by tak mohla jít s dobou. I Škodovka plánuje postupný přechod na elektromobily, takže by se jí mohla gigafactory hodit.
Projekt ovšem má řadu odpůrců, mimo jiné z řad místních, kteří se obávají, že dělníci budou svezeni z celé Evropy, protože Plzeňský kraj nepatří k těm s vysokou nezaměstnaností. Tentokrát však nejde jen o protesty malých skupinek lidí, k nimž lze přičíst i piloty aeroklubů, kteří letiště využívají a jimž stavba změní život, nebo jako v případě výstavby automobilky Hyundai v Nošovicích zemědělce, kteří chtěli zachránit nošovické zelí, jež se pěstovalo právě na polích, kde nakonec vznikla továrna.
Výhrady má totiž i nové vedení Plzně v čele s primátorem Romanem Zarzyckým, protože pro továrnu nejsou zajištěné dostatečné zdroje vody, což je vzhledem k stále častějším suchům problém.
Letiště však podle interní zprávy, která nebyla zveřejněna, chtěla zachovat i armáda. Po ruské invazi na Ukrajinu se ukázalo, že snižování počtu vojenských letišť nebylo rozumné. Stroje je v případě útoku potřeba mít rozptýlené na více plochách – a k tomu je nutné ty záložní plochy mít.
Pokud jsou všechna naše vojenská letadla umístěna na letišti v Náměšti, případnému agresorovi to usnadňuje útok. Ví, kam má poslat rakety, aby vyřadil celé české letectvo. Útok na více cílů je vždy komplikovanější. Nemluvě o tom, že alianční letadla, která by nám přispěchala na pomoc, potřebují odněkud startovat. Plzeňské letiště by takto mohlo sloužit celkem jednoduše, protože se dále využívá a je v dobrém stavu.
Do budoucna by možná bylo lepší mít záložní letiště v Hradčanech u Mimoně, které se nachází dále od velkých měst, ale to je v mnohem horším stavu a vyžadovalo by výrazně větší investice než hojně využívané plzeňské.
Je dobré, že se letiště v Líních nemá podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury bourat dříve, než se VW skutečně rozhodne gigafactory u nás postavit. Rozhoduje se mezi Líněmi a lokalitami v Polsku a v Maďarsku.
Je celkem pochopitelné, že se koncernu areál v Líních zamlouvá, Plzeň má dobré silniční i železniční spojení s Německem. Pro Českou republiku by bylo dobré tak velkou investici v objemu asi sto miliard korun získat.
Navrhované místo je však nešťastné a válka na Ukrajině to umocnila. Pro ČR by bylo lepší, kdyby gigafactory vznikla v oblastech s vyšší nezaměstnaností, jako jsou třeba severní Čechy, ovšem areál hnědouhelné elektrárny Prunéřov je prý příliš malý. Areál letiště v Hradčanech malý není, jenomže tam zase nevede dálnice z Německa a spojení po dráze taky není nic moc, vede tam jen neelektrifikovaná jednokolejka. Uvažovat by šlo i o Milovicích, kde chátrá letiště po sovětské armádě, jež je nedaleko dálnice a vede tam i dráha, byť s menší kapacitou než do Plzně. Výhodou by byla blízkost mladoboleslavské Škodovky, střední Čechy ovšem opět nemají přebytek volných pracovních sil.
V době války na Ukrajině však především není dobré zbavovat se funkčního letiště. Vybudovat náhradu nějaký čas potrvá a samozřejmě to bude něco stát. Určitě víc než devět miliard vyčleněných na likvidaci vzletové a přistávací dráhy, kterou má platit stát. To samozřejmě snižuje výhodnost investice i z finančního hlediska, vláda přitom tak ráda vyzývá obyvatele, aby šetřili a neplýtvali. Vidina holuba na střeše ji skoro zaslepila.
Otázka se přitom vznáší nad samotnou elektromobilitou. Cena energií včetně té elektrické výrazně vzrostla, takže provoz elektromobilů nebude tak levný, jak se dříve uvádělo. Německo navíc stále plánuje odstavit své tři zbylé jaderné elektrárny, i když byl jejich provoz prodloužen do jara. Jenomže se pro ně nemohou nakoupit nové palivové články, takže bude dál hrozit nedostatek elektřiny. A na dveře klepou další alternativy pohonu, jako jsou vodíkové články, které by snížily potřebu akumulátorů.