Článek
Projevuje se to zejména v politice, Angličané chtějí po volbách na politiku zapomenout, kdežto Američané vedou kampaň dál a v kontrastu s odměřeným jazykem Ostrovanů, jim žádné přehánění není dost silné, všechno musí být nej, nej, nej.
Nikdy to snad neplatilo více než v posledním desetiletí americké (ne)kulturní války. Jakoby nestačily šílené spory o americkou identitu, (anti)rasismus a gender, tak nyní s neutuchající silou opět vytryskl nikdy nepotlačený svár kvůli potratům.
Nám Evropanům to může připadat podivné, stejně jako věčná americká hádka o ústavním právu na sebeobranu a nošení střelných (často poloautomatických) zbraní hromadného ničení nebo o trestu smrti. Ve všech těchto případech jde v Americe o nevyřešené morální otázky, ale předčasné ukončení těhotenství je konfliktní a emocionální záležitost i pro mnohé, kteří s interrupcí do tří měsíců souhlasí, mají však pochybnosti o druhém a třetím trimestru, kdy už se nepatrné embryo zformovalo do viditelné lidské podoby.
A tak když došlo k úniku 96stránkového rozboru soudce nejvyššího soudu Samuela Alitoa ohledně konstitučně vadného rozhodnutí z roku 1973, jež umožnilo „potraty na požádání“ ve všech 50 státech Ameriky, byl oheň na střeše, jakoby zrušení precedentu vedlo k totálnímu zákazu. Levice je v amoku, vypukly demonstrace a mluvčí sněmovny prohlásila, že se chystá největší útok na práva žen za posledních padesát let. Marxistický senátor Bernie Sanders žádal Kongres, aby zrušil (neústavně) případné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Komentátoři předpovídají masové nepokoje a někteří i občanskou válku. Ve skutečnosti nejde o nic jiného než ponechat rozhodnutí legislativě jednotlivých států, jako tomu bylo před rokem 1973, protože tehdejší verdikt byl politický a nikoli výkladem ústavy z roku 1787, což se samozřejmě už dávno ví.
Ti, kdo nejvíce varovali před ohrožením demokracie, dnes žádají soudce, aby ji omezili. Některé státy potraty možná zakážou (19), jiné je nepochybně omezí v třetím trimestru, protože zabíjení dětí, které běžně přežívají v inkubátoru, je hlavní příčinou kontroverze.
Většina Američanů (60 procent) považuje lidské embryo do tří měsíců, pokud vůbec, tak za méně lidské, ale hranice předčasně narozených dětí, které přežijí, se stále snižuje a morální problém zvyšuje.
Ústavní krizi vyvolalo nedávné omezení Texasu na pouhý šestý týden těhotenství, kdy se ozve tlukot srdce nenarozeného. Čekal se zásah nejvyššího soudu, ale ten se nekonal, protože mají odpůrci potratu těsnou většinu 5:4.
V Evropě s výjimkou Británie (24 týdnů), zavedla většina zemí limit na 10–12 týdnů a pozdější výjimky – incest, znásilnění a deformace plodu nebo ohrožení života matky – jsou vzácné.
Myslím si, že je dobře, že se Američané o tak závažném morálním dilematu, jako je legální právo zabíjet, stále ještě nedohodli. Argument, že má mít matka svobodu rozhodovat o svém těle, je falešný, její tělo, jak víme z biologie, vyživuje tělo dítěte a není součástí jeho DNA. Nezdá se mi, že je civilizace, jež dovoluje legálně zabíjet, opravdu civilizovaná.