Článek
Teroristé však mají proti Izraeli děsivou zbraň – 230 rukojmí – a diktují si podmínky. Čtyřdenní příměří získali výměnou 50 nevinných zajatých žen a dětí za trojnásobek odsouzených palestinských zločinců. Z principu nemorální handl. Hamás drží Izraelce v pasti a diktuje si podmínky. Čtyři dny umožní oběma stranám obnovit své síly, ale výhodu mají teroristé, protože jim v obležení hrozilo zničení a nyní se mohou vyprostit, doplnit své zásoby, přeskupí své bojové pozice na jih enklávy a připraví se lépe na další boj.
Izraelská armáda tak ztratila výhodu úspěšného útoku i taktiky. Obnovený zápas bude pro ni podstatně obtížnější a mnoho vojáků v nastražených pastích zahyne. Hamás nabízí deset zajatců za každý den příměří. Doufá totiž, že mezitím zesílí americký nátlak na ukončení války, protože je prezident Joe Biden pod palbou demonstrantů a levicového křídla své strany. Blíží se volby a dlouhodobou válku v Gaze neustojí.
Z čistě vojenského hlediska je nejhorší na celé pofiderní dohodě izraelský a americký souhlas s každodenní šestihodinovou přestávkou v monitorování pohybu islamistických bojovníků. Američané se radují, že zařídili masivní humanitární pomoc, ale už nyní se ukázalo, že o rozdělení potravin a zdravotnických prostředků rozhoduje Hamás ke svému prospěchu. Ani o svou vládu v Gaze zatím nepřišel a je otázka, zda se Izraelcům vůbec podaří ji zlikvidovat. Vůdci islamistů doufají, že jim rukojmí nakonec umožní prodlužovat příměří na dobu neurčitou a izraelskou vládu postaví pod stále větší tlak Západu i vlastních občanů.
Rodiny propuštěných se dnes radují, ale pro ostatní příbuzné unesených je to hořký pohled a budou vyžadovat od vlády ústupky i za cenu prohraného boje. Každý den v zajetí zvyšuje trauma. Premiér Netanjahu je pověstný svou nerozhodností a více než polovina národa ho dnes viní za nedostatečnou ochranu hranic. Národ je rozpolcený, a levice ho dokonce obviňuje z prodlužování války a tvrdí, že se chce udržet v sedle co nejdéle. Vládní kabinet je rozdělený, armádní vedení a zpravodajské agentury s příměřím nesouhlasí, dobře vědí, že prodlužování války znamená prohru. Na Západním břehu přibývá teroristických útoků i represe.
Izrael se poprvé od války za nezávislost opět ocitá v ohrožení své existence, arabské státy zneužily palestinské uprchlíky, nepřijaly je mezi sebe, a západní humanitární veřejné mínění žádá, aby jim Izrael buď udělil občanství, nebo souhlasil s vytvořením palestinského státu. První požadavek by zlikvidoval židovský stát. Druhý by znamenal palestinskou vládu nad 600 000 izraelskými osadníky na Západním břehu a hrozbu dalších útoků. Hamás je sice islamistický extremismus, ale Palestinci mu podlehli, protože existenci Izraele neuznávají.
Půjde-li to tak dál a nenajde-li se z krize východisko, mnozí Izraelci budou považovat život v Izraeli za příliš nebezpečný a rozhodnou se emigrovat.