Článek
Na rozdíl od bondovek, kde se hlavní hrdina představí „Jsem Bond. James Bond“ a objedná si martini, které se má protřepat, ale nemíchat, aby bylo každému jasné, o koho jde, skuteční agenti, provádějící špionáž a diverzní akce, pečlivě tají svou identitu. Nepoužívají dokola stejná krycí jména a stejné falešné pasy jako hoši z ruské rychlé roty. Přesto to agentům jednotky GRU vycházelo až do té doby, než se pokusili v březnu 2018 otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury. Působit v zemi Bonda a Cowleyho z CI5 je trochu jiné než operovat na Balkáně.
Pak se ukázalo, že dvojice agentů Alexandr Miškin (alias Alexandr Petrov) a Anatolij Čepiga (alias Ruslan Boširov), která se pokusila otrávit Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji, přičemž přitom jen tak mimochodem zabila Dawn Sturgessovou, se taky motala okolo skladu ve Vrběticích. Z České republiky narychlo odjela v den exploze 16. října 2014.
Jejich šéf Denis Sergejev (alias Sergej Fedotov), který dohlížel na akci v Salisbury, se pohyboval v Bulharsku, zrovna když tam byl otráven obchodník se smrtí Emilian Gebrev, jenž zřejmě kšeftoval se zbraněmi z Vrbětic. Náhodou se taky objevil v Barceloně pouhých pár dní před neschváleným referendem uspořádaným 1. října 2017, přičemž to nebyla jeho jediná cesta do katalánské metropole.
Parta ze Salisbury taky byla v Ženevě, zrovna když se tam konalo jedno z nesčetných kol jednání o míru v Sýrii, a jeden z lidí, kteří se pohybovali v Bulharsku v době otravy Gebreva, se objevil v Černé Hoře před nepovedeným pokusem o puč v roce 2016.
Nakonec se ukázalo, že mnozí agenti GRU měli čísla pasů s čísly, která po sobě následovala. Někteří dokonce bydleli na adrese, která je s touto vojenskou rozvědkou spojována. To vše se však odhalilo až po útoku v Salisbury, do té doby všechno vycházelo, což ukazuje, jak děravá byla kontrarozvědka nejen v Černé Hoře. V ČR stačilo ke vstupu do skladu munice, když jim vydala povolení firma, která ji tam skladovala. Ale v nedbalkách se nechala chytit celá EU. Pasy se sice při vstupu do schengenského prostoru musejí ukazovat, ale tím asi všechno skončilo.
Ex post se mluví o tom, jací to byli břídilové, div ne čučkaři (jak označuje Miloš Zeman členy BIS), když se dopouštěli tak školáckých chyb. A uvádí se, že většinu akcí zpackali. Přežil nejen Sergej Skripal a jeho dcera, ale také Emilian Gebrev. Munice explodovala už ve Vrběticích, a ne až v Bulharsku, jak prý bylo plánováno, aby byl Gebrev zdiskreditován.
Jenomže to vůbec nemusí být pravda. Ono nebylo nutné zabít Skripala, aby poznal, že ruské tajné služby změnu strany neodpouští. A po otravě už nemůže nikomu poskytovat rady. U Gebreva stačí, že nezískal do svého vlastnictví bulharské zbrojovky, o které stál, a nakonec přišel i o licenci na vývoz zbraní. Munice, která měla zamířit zřejmě na Ukrajinu nebo možná do Sýrie, byla zničena a neohrožovala chrabré ruské molodce. Nevyšel jen pokus o puč v Černé Hoře, která nakonec vstoupila do NATO.
Akce GRU včetně hackerských útoků na antidopingovou agenturu WADA a Organizaci pro zákaz chemických zbraní jasně ukázaly, že Rusko neváhá postupovat rázně proti lidem a organizacím, kteří mu kříží cestu. A neštítí se civilních obětí. Hlavně se však podařilo GRU vyvolat atmosféru strachu a nejistoty a zpochybnit schopnost vlastních kontrarozvědek, což je možná vůbec ten největší úspěch. I když byli příslušníci jednotky 92155 odhaleni, mohou si mnout ruce a těšit se z metálů, které dostali.
A otázkou taky je, co nebylo odhaleno. V posledních letech zemřelo za podezřelých okolností několik ruských emigrantů. Mnozí si myslí, že Putinův kritik Boris Berezovskij nespáchal v roce 2013 v Ascotu sebevraždu, ale by zavražděn. U Nikolaje Gluškova, který byl nalezen v roce 2018 oběšený, se to už prokázalo.