Článek
Mnozí evropští vůdci už Trumpovi poblahopřáli, unijní orgány počítají se spoluprací, ale to je jen první krok. Už za jeho minulého mandátu přicházela ze strany americké administrativy nepříjemná rozhodnutí o clech a až šokující výroky o tom, jak si Trump představuje americké závazky v NATO. Vysvětlovat jeho vyjádření ohledně pátého článku washingtonské smlouvy jen jako snahu donutit evropské země, aby zvýšily výdaje na obranu, by bylo lhaním si do kapsy. Trump má své priority dané heslem, že Amerika má být na prvním místě a opět veliká.
Evropa se musí osamostatnit. Přestat být zahleděná sama do sebe v přesvědčení, že nad ni není. Musí si uvědomit, že na světě probíhá konkurenční boj a že v něm nesmí dál zaostávat. Bývalý předseda Evropské centrální banky Mario Draghi v zářijové analýze ukázal, v čem Evropa hraje druhé housle - zejména v inovacích a jejich uplatňování. Nastínil i možná řešení. Hlavně snížit množství direktivních regulací. Pokud však vše skončí jen u zprávy, nad kterou se bude diskutovat, nic moc se nezmění. Je potřeba jednat.
Pokud bude EU zaostávat v inovacích, ale současně bude prosazovat nereálnou radikální zelenou politiku, skončí v bludném kruhu. Dekarbonizace za každou cenu s ohromným dopadem nejen na průmysl, ale i na obyvatele, kteří mají od půlky století žít v bezemisních domech, představuje kvadraturu kruhu. Je potřeba k situaci přistupovat realisticky, nelze si dávat nesplnitelné cíle a kvůli nezřízené byrokracii prohlubovat zaostávání.
Trumpův nástup k moci nás nutí jednat rychle. Musíme také zvýšit zbrojní výrobu, protože bez ní si nezajistíme bezpečnost. Dál spoléhat na USA, že za nás budou neustále tahat horké kaštany z ohně, už není možné. V tomto ohledu už máme s Trumpem zkušenosti.
Ruský útok na Ukrajinu zaskočil všechny, zatímco však americké zbrojovky už navyšují výrobu munice, evropským se to nedaří, současně ale bojují o zachování prioritní pozice. To musí skončit stejně jako byrokratická omezení pro těžký a chemický průmysl spojený s výrobou zbraní a munice. Ukrajinci pod ruským tlakem ustupují a bez významné zbrojní pomoci frontu neudrží. Spoléhat na slábnoucí americké dodávky munice nejde, protože Trump jasně říká, že je odpůrce válek. Ani Trump přitom nemůže nechat úplně Rusko vyhrát, neboť mu Evropa kryje záda na východním pobřeží. Ale nějaký posun ruských hranic o pár set kilometrů na západ do hloubi ukrajinského území pro něj nebude tak citlivý jako pro evropské, a zejména východoevropské země.
EU proto nyní musí začít Ukrajině skutečně vojensky pomáhat. Neposílat jí jen staré zbraně, ale i ty nové. A hlavně přestat dávat omezení na jejich použití. Pokud se EU ukáže jako slabá, bude Vladimiru Putinovi jasné, že se mu nedokáže postavit. A začne se dívat, jaké území si připojí příště. Ukrajinci také ztratí důvěru v EU a potažmo v Západ. Budou mít pocit, že je ponechal svému osudu, že měli jen posloužit k oslabení Ruska. Že mu nejde o integraci Ukrajiny do západních ekonomických, politických a vojenských struktur. Evropu a potažmo celý Západ nejvíc oslabí, když v ně jejich partneři ztratí důvěru.
A když není jasná situace v USA, když není jasné, jak bude postupovat Donald Trump, je potřeba Ukrajině urychleně maximálně pomoci i za cenu poslání zbraní z aktuální výzbroje. Rusku by to ukázalo odhodlání Západu. Byl by to i vzkaz pro Trumpa a u Ukrajinců by to oslabilo narůstající pocit, že jsou ponecháni svému osudu.
Naopak porážka Ukrajiny může vést k rozkladu EU, protože budou posilovat politici vzhlížející k Rusku.