Článek
Odhadovaný pokles ekonomiky země se odhaduje zatím na deset procent. Tak mluví statistiky. V takové situaci je podpora státu nezbytná, protože koronavirus bere z kapes všem, méně majetným nejvíce.
Je tedy dobře, že se česká vláda odhodlala k řadě opatření, která jí Poslanecká sněmovna bryskně schválila. Příspěvky na péči o nemocné a děti, které nemohou do školy, jsou zásadní. Odklad sociálního a důchodového pojištění pro živnostníky je také krok správným směrem. Stejně jako státní záruky v rámci kurzarbeitu, aby firmy nepropouštěly zaměstnance.
Když se podíváme na opatření, která ještě musí projít Senátem a obdržet souhlas prezidenta Zemana, je zřejmé, že se jedná o první vějičku, která nás má zajistit na nezbytně nutnou dobu. Odklad nejnižšího pojistného na půl roku OSVČ nájem, jídlo ani ošacení nezaplatí. Může ale ulevit. Obzvláště těm, kteří na volném pohybu spoluobčanů byli závislí. Lidem pracujícím v pohostinství, fitness centrech, turismu obecně, restauracích a podobně. Často žili od výplaty k výplatě.
Opozice má pravdu, že případné ošetřovné ve výši šedesáti procent nepokryje všechny výdaje domácností. To by ale nepokrylo ani osmdesát procent. Stejně tak těžko čekat, že nějak významně pomůže přerušení EET. Naši ekonomiku může spasit jen ukončení ochranných opatření, která ale stěží bude možné odvolat bez nalezení účinného léku a vakcíny proti novému koronaviru. Předpokládaný schodek státního rozpočtu 200 miliard českých korun je první nástřel. O jeho výši rozhodnou další týdny.
Pokud bude situace přetrvávat, stát si bude muset sáhnout hlouběji do kapsy. Bohužel za cenu zadlužení, což naznačují úvahy ministryně financí o získání peněz prostřednictvím dluhopisů. Půjčit si a sáhnout na rezervy je ale zřejmé východisko, protože se nemůžeme těšit na peníze, které budou do ekonomiky pumpovat Evropská centrální banka a Evropský stabilizační mechanismus. Nejsme totiž členy eurozóny. Kvantitativní uvolňování v počáteční výši 750 miliard eur (20,6 bilionu korun) se nás netýká. Ani více než 400 miliard eur (11 bilionů korun) nastřádaných v Evropském stabilizačním mechanismu.
Pokud je ale volbou ochrana veřejného zdraví versus zvýšení státního dluhu, není nad čím váhat. Je ovšem potřeba počítat s tím, že čím déle bude situace trvat, tím se bude reálnější jevit následný scénář. Řada lidí bude muset sáhnout do úspor. Ti, kteří je nemají, se budou muset obrátit na své bližní i stát, aby neumřeli hlady a bez domova dříve, než se situace uklidní. Stát pak bude muset zvážit i jednorázovou nebo trvalou plošnou dávku.
Z obecného hlediska se právě v těchto těžkých dobách projevuje zásadní role, kterou má sociální stát a jeho funkční záchranná síť. Neviditelná ruka trhu by nás asi těžko zachránila. Naštěstí solidaritu projevila také řada bankovních domů, které jsou ochotné odložit splátky hypoték a úvěrů. Zatím nejhůře se jeví bezúročné půjčky pro podnikatele. Jsou sice bezúročné s odkladem splátek, ale budou se jednou muset vyrovnat.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Nikdo neví, jak dlouho bude mimořádný stav dusící lidi i ekonomiku trvat. I přes pomoc státu přišly časy, kdy náš blahobyt postupně mizí jako zdraví při náporu chřipky. Premiér Babiš trefně v Poslanecké sněmovně začal krátkou modlitbou. I vůli Boží je ale třeba pomoci vzájemnou solidaritou, pomocí státu a financemi na výzkum léku.