Článek
I Vondroušová zažila ryk a jekot fanoušků Tunisanky, tenis se už dávno nehraje za úplného ticha, jak bývalo zvykem. Fandili jí nejen poevropštění Severoafričané a Arabové usazení v Londýně, ale i lidé v arabských zemích. Média tam totiž věnovala Wimbledonu pozornost.
K její porážce zřejmě přispěl i tlak. Porazit nenasazenou hráčku neměl být problém, když Tunisanka tak briskně zametla s Petrou Kvitovou.
Džábirová se však dopouštěla nezvykle velkého počtu chyb, čehož nakonec Vondroušová využila. Ani ve třetím velkém finále tak neuspěla, loni prohrála i finále na US Open.
Poražení jsou však hlavně islámští fundamentalisté. Džábirová nemá schované vlasy a oblečená je tak jako ostatní hráčky. Ano, Tunisko je sice nábožensky relativně umírněnou zemí, ale nelze zapomenout, že právě z něj se rekrutovalo nejvíce zahraničních bojovníků Islámského státu.
O jejím finále psaly nejen tuniské listy. Velkou pozornost mu věnovala média ve většině států arabského světa. Její účast ve třech grandslamových finále berou jako obecně arabský úspěch.
Těžko si tak nyní představit salafisty a wahábbity tolik vytoužený zvrat k nejpřísnějšímu pojetí islámu, který se pokoušeli po arabském jaru prosadit v řadě arabských zemí. Působí v nich sice teroristické skupiny, ale je třeba si uvědomit, že většinou v extrémně chudých rurálních oblastech.
Po úspěších Džábirové se dá čekat, že více tuniských a arabských dívek bude chtít bouchat raketou do tenisového míčku. Úspěch inspiruje k napodobení. A přece jenom je snazší se prosadit ve sportu než se stát expertkou na kmenové buňky, která se dostala do kosmu. Ovšem fakt, že k ISS letěla Rajána Barnávíová, hodně říká o proměnách muslimského světa, když se do vesmíru dostala žena z konzervativní wahhábistické Saúdské Arábie, kde ještě před pěti lety nemohly ženy ani usednout za volant.
Sport často označovaný za apolitický má potenciál měnit i velmi konzervativní společnosti. Úspěch v něm je viditelný a snadno pochopitelný na rozdíl od idejí demokracie, k nimž projevují mnozí v třetím světě apriorní odpor jako k něčemu cizímu, co je jim vnucováno a chce jim měnit zavedená pravidla.
Přes sport se tak dostávají do řady zemí kousky demokracie zadními vrátky, protože všichni vládci se rádi chlubí úspěchy svých sportovců a sportovkyň na celosvětovém fóru.
Různá klání, při kterých se ukazovala obratnost, síla a další schopnosti, se sice konala v každé společnosti, ale nebyla pro všechny. Až moderní západní, v Anglii zrozený sport, a s ním spojené otevřené soutěže, nabídly šance každému.
Populární sporty, v nichž se točí obrovské peníze, se sledují na celém světě a přispívají i ke změně společnosti. Na celém světě kluci obdivují Messiho nebo Ronalda a taky zkoušejí kopat do mičudy. Teď mají inspiraci i arabské holky. Za takové situace se dá těžko otáčet kolo dějin zpět, i když v Afghánistánu to Tálibán dělá.
Tenistka Vondroušová vyhrála Wimbledon
