Článek
Kdyby se měli Karel Kutlvašr, František Slunečko, Sergej Buňačenko a Ivan Koněv dohadovat na postupu proti německé posádce způsobem, jakým to činí jejich dnešní hodnotitelé, měli by to okupanti v kapse.
Tehdejší události jsou dobře popsané, takže vytrhnout jednu (hrdinství pražských povstalců, význam a motivy pomoci vlasovců, postup Rudé armády, která už měla osvobozenu většinu Československa, zásluhy Američanů na dobytí západní části země, dohody velmocí atd.), absolutizovat ji a vydávat za jedinou rozhodující je směšné.
Z některých laických výroků to navíc vypadá, jako by se o výsledku světového konfliktu rozhodovalo v několika hodinách mezi 8. a 9. květnem na linii Praha-Beroun.
Nejsem vojenský historik ani soudce. Za nešťastné považuji jen přenášení tragédií první poloviny minulého století do současnosti a už vůbec do politiky.
Chtěl bych vědět, jak se bude jednou vykládat naše přítomnost. Před nějakými dvaceti lety jsme v rodném městě rekonstruovali střechu zámku. Při té příležitosti se otevíraly také báně na věži, kam je zvykem ukládat dokumenty doby. Písemnosti, dobové mince, fotografie. Stáli jsme před úkolem do schránek uložit také svědectví o dnešku.
Nepsané pravidlo říká, že při příštím otevření by už žádný z respondentů neměl být naživu. Jen někdo padlý na hlavu by do takového dokumentu pletl něco, co má jiného názorově ovlivnit. Píšete dopis pravnukům, kteří ještě nejsou na světě. Při takové činnosti si odmyslíte pěnu dní a začnete uvažovat sub specie aeternitatis.
Nenapadl nás žádný elektronický nosič, který by uspořil prostor, vešlo se na něj víc dat než na papír a kov, který by odolal podnebným změnám a o němž by se dalo předpokládat, že jej za sto let technika přečte. Jen za poslední dekády se tu vystřídaly vinyly, magnetické pásky, diskety... Kdo má ještě v počítači CD mechaniku? Skončili jsme na osvědčené bázi, na níž fungovala už Alexandrijská knihovna.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Složili jsme takové říkání od pradědů. Co by z toho potomci měli, pokud bychom na ně házeli staré spory, když oni sami budou vědět, jak to všechno dopadlo? Přičemž jejich doba bude nepochybně neméně zajímavá, jako ta naše.