Článek
V ruské realitě je možné, aby Kreml jakékoli příměří podmiňoval stažením ukrajinských vojáků z ruského území. Ukrajina přitom žádné ruské území neokupuje, okupanty jsou Rusové. Rusko ještě před invazí na Ukrajinu uznalo separatistické útvary Luhanské a Doněcké lidové republiky, a to na celé rozloze ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti. Uznalo tedy právo separatistů i na území, které neovládali. Pak se na okupovaných částech Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti uspořádala referenda, v nichž se obyvatelé okupovaných částí rozhodli, že chtějí celé oblasti připojit k Ruské federaci, což se stalo. V očích Kremlu tak jsou součástí Ruska, i když anexe území je podle mezinárodního práva nezákonná a referenda nelze považovat za platná hned z několika důvodů – konala se jen na částech území za války, kdy nešlo zajistit spravedlivé hlasování. Natož aby tam byli nějací nezávislí pozorovatelé. Rusko je však uznává.
Působí to fantasmagoricky, tento zašmodrchaný exkurz však byl nutný, aby se alespoň trochu osvětlil přístup Ruska. Moskvě záleží na tom, aby všechny její kroky působily jako právně relevantní. Že se při nich právo odporně ohýbá, je jedna věc. Druhá je ta, že Rusko chce působit, jako by bylo vše podle práva, byť notně ohnutého. Rusko přitom porušuje většinu norem, které porušit lze. S cílem rozšířit své území vede útočnou válku, kterou Charta OSN zapovídá, obsadilo značnou část ukrajinského území, přesto jsme svědky podobného divadýlka. Doma i navenek před širokým spektrem svých podporovatelů, mezi nimiž nejsou jen bezskrupulózní íránský a severokorejský režim, chce Rusko působit jako země držící se práva. Zřejmě si ještě není tak jisté v kramflecích, aby spálilo úplně všechny mosty. Snaží se dělat se lepším, aby neztratilo podporu svých obdivovatelů. To je vlastně dobrá zpráva.
A ještě lepší zprávou je zmíněná iniciativa ruských zákonodárců. Byť Krym Rusové anektovali, a to i na základě sporného referenda, potřebují ještě anulovat jeho předání Ukrajině. To za dané situace působí jako naprosto nepotřebný nesmysl, zvláště v případě, že chtějí svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Jenomže úplná porážka Ukrajiny je nepravděpodobná, a to si zřejmě uvědomuje i Rusko. Proto chce posílit své pozice v otázce Krymu a takto odmítnout nároky Ukrajiny na jeho vrácení. Z iniciativy jasně plyne, že ruské vedení už nepočítá s porážkou a likvidací Ukrajiny, o jaké snilo, a chce mít lepší pozici, kdyby čelilo tlaku na odevzdání Krymu. To taky není špatná zpráva.