Článek
Už při posledních volbách do Sněmovny notně oslabili, když získali jen čtyři poslanecké mandáty. Vinili z toho protřelé starosty, jejichž šéfové voličům doporučovali, aby kroužkovali členy STAN. Že za tím mohly být i jiné důvody, neřešili, protože starostové ustoupili a nechali jim tři ministerská křesla.
Nyní se však Piráti nemohou vymlouvat na kroužkování, kandidovali sami a propadli. Jsou hlavními poraženými letošních voleb a zdá se, že ani oni neuniknou osudu jiných stran, které uspěly a po rychlém úspěchu zapadly, jako Zelení nebo Věci veřejné, i když to tak původně nevypadalo.
Důvod je podobný jako u Zelených – angažmá ve vládě nutně otupilo jejich kritické ostří. Už nebyli břitkými kritiky vládních stran, jejichž slabiny dobře viděli, ale stali se jednou z nich, což nutně znamenalo přijímat kompromisy. S tím se vytratil rebelský étos.
Skutek navíc utek. Piráti pořád slibovali rychlou digitalizaci, která pomůže zredukovat byrokracii, to se však neděje. Zavádění digitalizace provázejí problémy, což se dalo čekat, ale hlavně probíhá pomalu. Svými nápady zrušit z bezpečnostních důvodů rodná čísla a zavést jakési identifikátory, také body nesbírali. Působili spíše jako nerdi odtržení od reality neajťáckého světa. Ani rozjet bytovou výstavbu se jim nedařilo, přitom právě pro jejich voliče je otázka získání bytu klíčová. Ministerstvo zahraničí sice funguje dobře, ale diplomacie je obecně oblast, která není pro většinu voličů prioritní.
Proč by měl mladší volič dávat hlasy Pirátům, když jde jen o další z liberálních proevropských stran, která se moc neliší od TOP 09? Piráti se zařadili a tím ztratili pro část svých radikálních příznivců přitažlivost. Levicovou frakci Jany Michailidu pirátské vedení potlačilo, čímž se strana ještě více přiblížila k pravicově liberálnímu křídlu politiky, což nové mladé voliče straně nezískalo.
Byvší buřičství vyvanulo a nespokojení mladí voliči se začali obracet jinam. Zvláště když kauza Lukáše Kolaříka ukázala, že ani jim se nevyhýbají osobní selhání, kážou vodu a pijí víno. Strana, která se tak vyslovovala za genderovou rovnost a proti násilí zejména na ženách, se musela vyrovnat s tím, že za ne zcela jasných okolností její člen napadl svou asistentku před svou ženou. A ani piráti na kandidátce nechtěli mít plnou genderovou rovnost. V Praze si zase jako svého asistenta zaměstnávala svého partnera Jana Komrsková. Čím se Piráti liší od ostatních stran? Ani jim prebendy nejsou cizí.
Další voliče zase odrazuje spojení Pirátů s frakcí Zelených v evropskému parlamentu, která nejdůrazněji prosazuje Green Deal bez ohledu na jeho dopady na občany. Mnozí si stále více uvědomují dopad dekarbonizace na blahobyt společnosti.
Kdo tíhne k proevropskému pravicovému liberalismu, má na výběr z více stran s podobným zaměřením. Nejsou tu jen Piráti. A kdo je nespokojený se stávajícím stavem – a mnohdy i právem – šedivé vládní Piráty volit nebude. Pro ty jsou tu jiné strany. Kdo tíhne k levici, vidí, že Kateřina Konečná je rozhodně přesvědčivější než Bartoš. Navíc své schopnosti už v europarlamentu prokázala a uznávají je i její političtí protivníci. A komu stačí protest sám o sobě, pro toho jsou tu jiné, uřvanější strany, které jsou slyšet mnohem více než Piráti. Ti zapomněli, že tým se musí obměňovat, omlazovat mladou krví a bez tahu na branku se nevítězí.
Jejich poslední roky připomínají postupný úpadek jiných stran, které nakonec končily u toho, že jim stačily funkce, než definitivně vypadly ze Sněmovny.
