Článek
„Teď nás (Ukrajinci) žádají o munici. O dělostřelectvo. Co se týká Dánska, rozhodli jsme se věnovat celé dělostřelectvo,“ řekla Frederiksenová. Devatenáct samohybných houfnic Caesar je vzhledem k délce fronty a rozsahu bojů jako plivnout do Stromovky nebo dát volovi třešni. I kdyby se k Caesarům přidala dvacítka 120 mm minometů A3MS / Cardom. Představuje to však prolomení další bariéry, kdy se už na Ukrajinu neposílají jen nepotřebné zbraně nebo ty vyrobené přímo pro ni, ale i ty využívané armádami. Dánsko překročilo Rubikon, jako to udělala v roce 2022 Česká republika, když poslala jako první na Ukrajinu tanky v době, kdy Němci nenabízeli o moc víc než helmy.
Frederiksenová navíc otevřeně řekla, že Evropa má munici, kterou Ukrajinci nutně potřebují, i když se jí nedaří vyrábět ji potřebným tempem: „Je mi líto, přátelé, ale ve skladech v Evropě munice je. To není jen otázka výroby, protože my máme zbraně, máme munici, máme protivzdušnou obranu, kterou nyní nepoužíváme a kterou bychom mohli dodat Ukrajině.“
Dánská premiérka ťala do živého, obvinila evropské země, že Ukrajině tak potřebnou munici nedodaly, i když by mohly, protože by už nevyprazdňovaly zásoby staré munice a zbraní, ale věnovaly by i tu, kterou mají k připravenou k použití. To samozřejmě oslabí armádu, jenomže většině evropských zemí nehrozí, že by se mohly hned tak stát terčem konvenčního útoku Ruska. Až na pobaltské státy, Finsko, Norsko a Polsko s ním nesousedí. A na rozdíl od Maďarska, Rumunska, Moldavska a Slovenska nesousedí ani s napadenou Ukrajinou.
Tyto zbraně a munice mohou pomoci napadené Ukrajině a současně oslabit Rusko, což je v zájmu Západu, když ho Moskva považuje za nepřátelský. Je to dokonce ten nejlepší způsob využití těchto zbraní (jak zaznělo opakovaně v podcastu Zbytečná válka).
Západ však váhá, připomíná nafrněnou pannu, která sice nepřebírá nápadníky tak dlouho, až na ni žádný kloudný nezbude, ale probírá se šatníky, co by mohla dát chudým, aniž by ji to někdy mohlo mrzet. Napřed váhal s dodávkami těžkých zbraní ze skladů, pak váhal s dodávkami západní těžké techniky, které bylo tak málo a dorazila tak pozdě, že loňská ofenziva nemohla uspět. Nyní si škudlí munici, která mohla ruskou zimní ofenzivu přinejmenším pozdržet, když už ne zastavit, a zabránit pádu Avdijivky a pomoci ohroženému Verbovému. Kdyby se Západ pochlapil hned, mohly být ruské jednotky už předloni zatlačeny více na východ. Loni by zase mohla protiofenziva začít dříve do méně připravené obrany a s větší silou, což by dávalo větší naději na úspěch.
Přesto je dánský krok potřeba ocenit, pořád platí: pozdě, ale přece. Pokud si evropské země vezmou z Dánska příklad, tak se může Ukrajincům podařit zastavit ruskou ofenzivu a nepřítele vyčerpat. Krok navíc vyrazil argumenty zastánců příměří, že už stejně není jak Ukrajině pomoci a měla by se s Rusy domluvit. Zatím je čím pomáhat, jen se musí postupovat pružně, protože válka nenabízí čas na dlouhé promýšlení každého kroku. Dvojnásob platí, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Munici je proto potřeba dodávat co nejrychleji ze všech zdrojů. Nemůže se ustupovat evropským zbrojovkám, které nechtějí, aby se zbraně za unijní peníze kupovaly ve světě. Když nestíhají, mají smůlu, fronta nečeká.
Aby se sklady mohly rychle doplnit, EU nesmí dlouho váhat se změnou taxonomie. Ta neklasifikuje živé organismy, jak by se z názvu mohlo zdát, ale určuje, jaké činnosti lze označit za udržitelné v rámci snahy dosáhnout klimatické neutrality. Výroba zbraní a munice to není. Pokud nebude obranný průmysl čelit překážkám, bude možné zbraně a munici dodané na Ukrajinu ve výzbroji nahradit do doby, než by náhodou mohla být potřeba, i když sám doufám, že nebude, protože ruské jednotky utrpí takové ztráty, že na postup zapomenou.
