Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Damoklův meč porodnosti dostává vládu do bludného kruhu – Alex Švamberk

3:30
3:30

Poslechněte si tento článek

Letošní porodnost bude s největší pravděpodobností historicky nejnižší. Narodit se má asi 82 000 dětí, což znamená, že v průměru na jednu ženu připadne jen 1,33 dítěte. Čekat se může ještě další pokles. To je ovšem špatné z hlediska udržitelnosti výkonu ekonomiky – roboty přece jen vše nezvládnou – i udržitelnosti důchodového systému, který se vláda snaží stabilizovat. S výhledem na budoucí porodnost kolem 75 000 dětí je ovšem i nový důchodový systém neudržitelný.

Foto: David Neff, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Opozice může křičet, že vláda dělá málo pro podporu porodnosti. Zastánci vlády zase mohou argumentovat tím, že žádné injekce ani úlevy nikdy výrazně porodnost nezvýšily. Obojí je pravda. Optimisté se mohou utěšovat tím, že nyní do věku rodiček dospěly ženy narozené v populačně slabém období druhé poloviny devadesátých let.

S klesající porodností se potýkají všechny vyspělé země. Ono je to pochopitelné. Při prodlužujícím se věku života a klesající dětské úmrtnosti už není potřeba mít tolik dětí jako v dobách, kdy se jich dospělosti dožila polovina. Tato reakce je pochopitelná a je jasné, že přichází se zpožděním. Důvodů však můžeme najít více, lidé mají více prostředků a chtějí si více užívat, než budou mít děti. Dopad na to má i elektronizace, kdy se část vztahů přenáší do virtuálního prostoru. Na dálku však děti mít nejde.

Sešup porodnosti za vlády Petra Fialy s ní však nelze nespojovat. Pandemie covidu skončila ještě před jejím nástupem, i když ekonomické dopady, které způsobila, ještě přetrvávaly. Vliv na nižší porodnost samozřejmě mohly mít i obavy z války na Ukrajině. Rusko však zaútočilo v únoru 2022 a je celkem jasné, že přímé ohrožení ČR v nejbližších letech nehrozí. Přesto pokles porodnosti pokračuje a nelze v tom vidět jen setrvačnost.

Přes všechny obecné trendy je tu vidět i dopad politiky vlády. Bydlení totiž není zrovna její prioritou. Žádná masová výstavba bytů nenastala. Člověk s průměrnými příjmy si byt pomalu ani nemůže koupit, protože by hypotéku za svůj život sotva splatil. V takovém stavu je těžké mít děti. Stoupají i nájmy v nájemních bytech. S malým dítětem je však těžké pořád se stěhovat. Stát stále nezakročil dost razantně proti využívání bytů k jiným účelům, kdy se mění na kanceláře či se pronajímají turistům. Developeři přitom stále nabízejí nové byty jako investici, protože takto je prodají movitějším občanům, a ti pak na bytech vydělávají. Potřeba by bylo především stavět byty pro mladé rodiny, zejména ty s dětmi, které by měly být v systému výrazně upřednostňovány před singles. Sloužilo by to vlastně jako páka.

Druhým problémem je inflace. Vláda se holedbá, jak ji krotí, což je pravda. Bohužel se jí však nedaří krotit ji v těch oblastech, které jsou pro lidi palčivé, tedy v cenách bytů, nájemného a potravin.

Vláda se musí dostat z bludného kruhu, kdy tlak na úspory vyvolává budoucí problémy. Stávající důchodový systém současným lidem na vrcholu sil nezajistí adekvátní důchod. Pokud se však nebudou rodit děti, nezajistí jim to ani ten nový.

Výběr článků

Načítám