Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Cynická kalkulace Kremlu – Alex Švamberk

Ukrajina opět čelí masivním raketovým útokům Ruska. Páteční, vůbec největší za celou válku, si vyžádal na třicet mrtvých a 160 zraněných. Další jen o málo slabší s pěti mrtvými a stovkou zraněných následoval ve středu. Kreml volí podobnou taktiku jako vloni, kdy doufal, že zlomí odhodlání Ukrajinců. V to doufá i nyní a cynicky tomu přizpůsobil i rétoriku.

Foto: Novinky

Alex Švamberk

Článek

Po středečním ataku se opět ocitly některé kyjevské čtvrti bez proudu, vody i plynu. Výpadky nejsou tak rozsáhlé, ukrajinská rozvodná síť byla během loňského roku posílena. Přibylo i mnoho malých generátorů. Účinnější je také ukrajinská protivzdušná obrana, starší sovětské systémy S-300 doplnily americké patrioty nebo německé střely IRIS-T SLM.

Rusko se však přizpůsobilo nové situaci, už neposílá pokaždé stejný typ střel, ale kombinuje různé druhy, navíc provádí útoky ve vlnách. Střechy Ch-101 navíc vypalují fléry, což jsou klamné cíle matoucí rakety s infračerveným naváděním. Už první vlna dokáže přehltit ukrajinskou protivzdušnou obranu a ta, vyčerpaná prvním útokem, není schopna zastavit ten následující. Rusko taky upravuje trajektorie střel, aby neletěly všechny z jedné strany, ale některé Kyjev minou, aby se k němu záhy vrátily od západu nebo jihu. Moskva navíc používá protilodní střely Ch-22 s rychlostí překračující čtyřnásobně rychlost zvuku, které se Ukrajincům nedaří sestřelovat. Stejně problémy jim dělají kvůli vysoké rychlosti a obratnosti původně protiletadlové střely S-300 použité společně s balistickými Iskandery proti charkovskému sídlišti.

Vypálení více 150 střel s plochou dráhou letu, balistických raket a dronů sice Rusy přichází draho, ale ony nejsou levné ani antirakety používané Ukrajinci. Rusko spekuluje, že Ukrajinci vyčerpají jejich zásoby a Západ nebude schopen dodat dost nových. Hlavně ale dokumentují, že západní zbraně nejsou všemocné a nezajistí úplnou bezpečnost, jak ukrajinské vedení slibovalo.

Rusko také změnilo rétoriku, méně mluví o denacifikaci, i když ji občas stále zmiňuje, a ruský prezident Vladimir Putin naopak zdůrazňuje, že nepřítelem nejsou Ukrajinci, ale Západ, který je zneužívá a který vede válku s Ruskem „do posledního Ukrajince“. Tato vyjádření mohou padnout na úrodnou půdu ve chvíli, kdy se objevují výpadky v dodávkách zbraní ze Západu, jichž nedostává Kyjev tolik, kolik by potřeboval. Putin to také neopomíná zdůrazňovat, i když americká produkce velkorážové munice je výrazně větší, než on tvrdí, přesto však nedokáže nahrazovat množství vypálených grantů. Na rozdíl od Západu Rusko už přešlo na válečnou ekonomiku.

Putin se také snaží stále silněji Rusko představovat jako oběť. Nejen jako zemi, které nezbývá než se bránit snahám NATO je obklíčit, nebo dokonce rozdělit, a proto musel zahájit speciální vojenskou operaci na Ukrajině, jak označuje dobyvačnou válku. Tvrdí také, že svými nálety odpovídá na ukrajinskou agresi. Jednou je záminkou pro nálet potopení výsadkové lodi Novočerkassk, jindy zase ostřelování Bělgorodu, při němž zahynulo pětadvacet Rusů. Kvůli této operaci, která následovala hned po největším ruském náletu na Ukrajinu, si dokonce chtěla Moskva pozvat před Radu bezpečnosti OSN Českou republiku, neboť Ukrajinci údajně použili i raketomety RM-70 dodané z Česka. Rusové ale hlavně mluví o válečném zločinu spáchaném Ukrajinci, protože salvové raketomety použili proti obydleným čtvrtím. České vampýry to kvůli menšímu dostřelu asi nebyly, zřejmě šlo o střely z raketometu Vilcha, ale to už mediálně tak zajímavé není, ty jsou naváděné. Skutečnost, že Rusové od prvních dnů ostřelovali ukrajinská města z nenaváděných gradů a uraganů nebo použili kazetovou munici proti civilní infrastruktuře, Putin pomíjí. Doufá, že se na to zapomnělo.

Je to podobně cynické, jako když Hamás zdůrazňuje oběti izraelských náletů, ale odsouvá do pozadí svůj vlastní teroristický útok ze 7. října, který stál na počátku současného konfliktu. I Putin převrací příčiny a důsledky, protože Rusko opakovaně napadlo Ukrajinu. Nejprve jí v roce 2014 odtrhlo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu, předloni pak přistoupilo k rozsáhlé invazi.

Putin však doufá, že když bude konflikt dlouho trvat, ve sledu událostí se ztratí, kdo je agresor a kdo je oběť, k čemuž využívá ostřelování Bělgorodu. Kalkuluje s tím, že únava z války a rostoucí počet padlých na frontě oslabí odhodlání Ukrajinců se bránit, takže oslábne ochota bojovat a poklesne podpora prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Současně sází na to, že podpora ze strany Západu poklesne, Kyjev už nebude dostávat tolik zbraní a munice, takže nebude schopen se tak tvrdě bránit jako dosud. O výsledcích válek sice rozhoduje do značné míry ekonomický potenciál, který má Západ větší, ale Putin sází, že se unaví a ochota se angažovat poklesne, když se přece jen nebojuje na území Západu. Spoléhá, že obyvatelé Západu nebudou chtít podporovat vojensky a ekonomicky Ukrajinu na svůj úkor a po volbách v USA bude situace pro Kreml příznivější. Důležité je proto nepodlehnout ruské propagandě, pamatovat na to, kdo válku začal, a neustávat v podpoře Ukrajiny, i když to znamená si trošičku utáhnout opasky. Protože Putinovi nejde jen o jihovýchod Ukrajiny, ale o obnovení impéria.

Související témata:

Výběr článků

Načítám