Článek
Trump nakonec odsunul cla na mexické zboží, protože mexická prezidentka slíbila posílit ochranu hranic. To sice může pomoci omezit ilegální migraci, ale nebude to mít velký dopad na pašování fentanylu, protože opioid je mimořádně silný, a není ho proto nutné pašovat tuny. V USA je nejsmrtelnější drogou, na předávkování ročně zemře přes 70 000 lidí. Počet obětí se od roku 2019 do roku 2022 skoro zdvojnásobil. Naopak klesá počet obětí předávkování opioidy na předpis, benzodiazepiny a heroinem. Stoupá však počet obětí kokainu a amfetaminů. Ve věkové skupině 18 až 45 let je předávkování syntetickými opioidy nejčastější příčinou smrti, předstihuje počet obětí dopravních nehod i sebevražd, srdečních selhání a vražd. Bylo tomu tak i za pandemie.
Problém se týká primárně USA, kde je větší počet obětí předávkování fentanylem než v celém zbytku světa. Zamezit pašování fentanylu a látek k jeho výrobě je pro Spojené státy skutečně důležité, ovšem cla to nevyřeší. Fentanyl a jeho prekurzory nejsou látky, které by se legálně dovážely přes hranice. To je zakázané. Myslet si, že tlak na vlády zemí, odkud putuje nejvíce fentanylu do USA, přinese řešení, je iluzorní. Drogové gangy najdou jiná místa pro výrobu a jiné cesty, na rozdíl od hašiše a marihuany ho kvůli jeho účinnosti není potřeba pašovat ve velkém objemu.
Drogové gangy v Mexiku se dlouhodobě nedaří zlikvidovat, přestože stát s nimi občas vedl doslova válku, která měla některé roky více obětí, než kolik jich bylo ve válce v Afghánistánu.
Trump se pouze snaží ukázat, co všechno dokáže vyřešit pomocí pár dekretů. Cla mají ochránit americký trh před levnou konkurencí, zvýšit zaměstnanost a ještě navíc omezit pašování fentanylu. To je hned několik much jednou ranou.
I v těch ostatních oblastech, na které mají cla skutečně vliv, je přínos pochybný. Trump umí dělat velká gesta a prezentovat se jako silný vůdce. Jenomže skutečnost se liší od reality show, jejichž moderování Trumpa proslavilo. Svět nevypadá jako v třicátých letech, kdy si většinu zboží země vyráběly samy a cla mohla omezit příliv levnějšího zboží z ciziny. I tehdy to však znamenalo, že občané platili za zboží více, takže si museli utahovat opasky.
Dnes to však zdražuje i v USA vyráběné produkty, protože jejich komponenty se dovážejí z ciziny a během výroby kolikrát překročí hranici opakovaně. Výsledkem budou vyšší ceny, což povede k inflaci, která je největším problémem pocovidových let. Další Trumpova snaha snížit úrokové sazby, aby měli investoři do výroby dostupnější peníze, je opět za cenu inflace, kterou krotí právě vyšší úrokové sazby. Trumpovy kroky ukazují, že nežije v dnešním globalizovaném světě.
Představa, že pasivní obchodní bilanci Spojených států s EU a Čínou vyřeší to, když zahraniční firmy budou budovat své továrny v USA, také patří do říše snů. Výroba se mimo USA, zejména do Mexika, přesunovala kvůli tomu, že tam byla levnější a dostupnější pracovní síla, takže stejné zboží made in USA bude dražší než to hecho in Mexico. Navíc ve vyspělých zemích klesá zájem lidí vykonávat nekvalifikovanou práci, což známe i u nás. Řeší se to „importem“ pracovních sil z chudších zemí, tedy legální migrací, což je další jev, se kterým USA bojují. S levnými pracovními silami je to podobné jako s drogami - jestliže je o ně zájem, tak se pašují, takže budování továren povede k potřebě další migrace.
Trumpovi se hrozbou a zaváděním cel zatím daří jediné – otřásat akciovými trhy na celém světě včetně USA. Oznámení o clech na zboží z Číny, Mexika a Kanady vedlo k výprodeji akcií firem, které mají část výroby mimo USA, což se týkalo především automobilek. Tahounem ekonomiky přitom byl růst burzovních indexů, zejména těch amerických, a jejich pokles nesvědčí žádné ekonomice, ani té americké. Trump ve své posedlosti chce dělat Ameriku silnější bez ohledu na cenu.