Článek
Šojguova slova jsou podle amerického Institutu pro studium války nadnesená, potvrzeno je něco přes tři stovky km2, ale to nic nemění na tom, že Ukrajinci jsou v defenzivě a hrozí jim ztráta dalšího území.
Nebezpečí dalšího ruského postupu je zcela reálné, jen není jasné, zda dalším cílem bude další postup za Avdijivku, ovládnutí Časiv Jaru nebo Kupjansku s cílem pokračovat v postupu na Slovjansk a Kramatorsk, nebo dobytí Charkova, na který si Rusové brousí zuby dlouho a ruský prezident Vladimir Putin už uváděl, že by se v Charkovské oblasti mohl vytvořit bezpečnostní koridor, aby odtamtud nemohli Ukrajinci ostřelovat Luhanskou oblast.
Volání Ukrajinců po další pomoci, zejména po dodávkách dělostřelecké munice a raket pro systémy protivzdušné obrany, je dlouhodobé. Západ sice vyjadřuje Kyjevu opakovaně podporu všeho druhu, ale dodávky zbraní nestačí. Moderní zbraně v podobě střel s plochou dráhou Storm Shadow / SCALP i ukrajinské Neptuny sice deptají ruskou Černomořskou flotilu, ale tato válka se rozhoduje na pevnině.
Bohužel se ukazuje, že rozhodující roli hrají staré dobré dělostřelectvo, ať už hlavňové, nebo raketové, a početnost sil, což jsou právě oblasti, kde mají Rusové převahu. Drony hrají důležitou úlohu, ať už při průzkumu a pozorování, navádění palby, nebo přímo po útocích, ale samy válku nerozhodnou. Zatím se neobjevila žádná nová zbraň, která by představovala výrazný zlom v pojetí bojů, jako byl za první světové války tank, který změnil zákopovou válku v pohyblivou, a čekat na nějakou by bylo bláhové.
Za této situace se evropské země pořád pokoušejí koordinovat pomoc místo toho, aby na Ukrajinu „valily“, co jen lze. Američtí republikáni kvůli předvolebnímu boji měsíce blokují další pomoc pro Ukrajinu, přičemž v balíku jsou peníze na rakety do systémů protivzdušné obrany i na modernizaci a výstavbu dalších muniček. Republikánští politici si neuvědomují, že válka nepočká, než si v USA zvolí nové kongresmany. V rámci svých vnitropolitických a osobních ambicí podkopávají zahraničněpolitickou věrohodnost Spojených států a Západu.
Ukrajina potřebuje větší pomoc hned, potřebuje, aby se pro ni posháněla dělostřelecká munice, kde to jen jde, rychle se navýšila její výroba a neřešilo se všechno na dlouhé lokty. Stojí to ukrajinské životy. Rovnice je jednoduchá - protože je ukrajinská armáda pochopitelně početně slabší, musí být lépe vyzbrojená a mít dost munice, aby mohla zastavit ruské útoky prováděné často ve vlnách s nasazením špatně vycvičených vojáků.
Pokud jsme udělali první krok, když jsme Ukrajinu po ruské invazi zcela správně podpořili, jinak by si v Moskvě mohli myslet, že jim všechno projde, tak už nemůžeme tento krok vzít zpátky, protože jsme si mysleli, že všechno půjde rychleji, a už nás ta dlouhá válka otravuje, je příliš zatěžující. Nelze se vymlouvat, že nešlo tušit, co přijde, kam až je Kreml ochoten zajít. Jaké je množství zbraní v ruských skladech, jsme věděli, i když nemuselo být jasné, jak moc jde Putinovi o rozšíření Ruské federace.
Když už ne pro nějaké vyšší cíle, jimiž se rádi oháníme, tak už pro samotnou naši věrohodnost je potřeba Ukrajinu plně podporovat, aby každý náš soupeř a priori věděl, že si s námi není radno zahrávat. Pokud Rusko není ochotno a schopno přijmout, že Ukrajina má právo se sama rozhodnout o svém osudu, musí se mu ukázat, že si na žádné sféry vlivu nehrajeme a že ty jeho končí na hranicích Ruska. Pak Vladimir Putin přestane říkat, že dekadentní Západ je v úpadku, protože ruský prezident rozumí jen síle.
Prvním krokem by mohlo být vyhlášení bezletové zóny sto kilometrů východně od hranic zemí NATO. Cokoli tam vlétne, by mohlo být z území aliančních zemí NATO stávajícími systémy PVO sestřeleno. Jako odpověď na opakovaná porušení vzdušného prostoru Polska a Rumunska by to byla adekvátní reakce. Kyjev by určitě nebyl proti, rád se na tom dohodne, a Rusko při sestřelení první ruské střely s plochou dráhou letu pochopí, že Západ jen neřeční. Zatím jsme spíš k smíchu.