Článek
Očekávání byla monstrózní, k nám do Charkova mířily desítky dotazů z celého světa ještě během oněch telefonátů. Tak co, jaký je to pocit, že bude příměří? Teď si oddychnete, v klidu se vyspíte. Takový pokrok, co na to říkáte?
Novináři a známí politici i politologové nejen z Česka kladli své otázky. A já už chápala, proč místní nemají sílu odpovídat. Proč se jim chce křičet bezmocí, ale nakonec jen polknou a jdou si po svém. Protože je to všecko jedna velká iluze. Kouřová clona.
Co na to říkáte? Nic! Protože se nic nemění.
Odsud z východu Ukrajiny je vidět nejen na jeviště onoho grandiózního transatlantického představení, ale můžeme sledovat i zákulisí. Vidíme ty triky, lži se odhalují ještě dřív, než jsou vysloveny. Také sledujeme hlediště plné zaslepených diváků, kteří si tak moc přejí věřit v zázraky, že předstírají, jak nevidí všechna ta táhla, propadla a zrcadla. Ach - rakety zmizely, bomby taky, nebe je čisté a Rusko dodrží vágní slib. Vágní a brutálně cynický.
Dobrá, nebudeme útočit na energetické cíle, pravil car Vladimír a císař Donald spokojeně zamručel. Drony na ta slova mírně změnily směr a začaly vraždit nevinné spící rodiny s dětmi, zapalovat města a rvát na kusy ulice a pole.
Zatímco takzvaní odborníci na mezinárodní vztahy převalovali v ústech pecky nejnovějšího ovoce z kouzelného stromu nesplněných slibů, na Ukrajinu útočily desítky smrtících ruských dronů.
Pro Ukrajince se telefonáty mezi aktuálně nejsledovanějšími muži světa nezměnilo nic. Ani v to nedoufali. Na rozdíl od zbytku světa, a hlavně Evropy si o Rusku nedělají iluze a vědí, že sliby nikdy nedodrží. Rusko rozumí jen jazyku síly, bolesti a strachu. Proto jím hovoří a rozsévá kolem sebe teror. Pokoušet se ho přehrát na poli smrti ekonomickými sankcemi a výhružně zvednutým ukazováčkem dávno není naivita, ale hloupost. Za kterou Ukrajinci dál platí životy.
Trump si na rozdíl od nás může dovolit hrát tuto hru, v sázce je svoboda a existence jakési sice statečné, ale daleké postsovětské země a bezpečnost taktéž dostatečně vzdálené Evropy. Kontinentu, který se po desetiletí veze Americe na zádech.
Nenechme se ukolébat bombastickými transatlantickými pohádkami. Největší odpovědnost za bezpečnost v Evropě leží jen na nás. Ukrajina je Evropa. To my jí musíme konečně razantně pomoct a semknout se kolem ní. Nebo se můžeme dočkat jejího osudu. A žádný telefonát z Bílého domu natož pak slib z Kremlu nás neochrání.