Článek
Zdá se, že to na stabilního génia v Bílém domě neudělalo velký dojem. Zeman od něj nikdy nedostal pozvání k oficiální návštěvě Bílého domu, o které tolik stál.
Americký Trump nyní, zdá se, ve funkci neslavně skončí. Kvůli dosavadním výsledkům sčítání prezidentských voleb se pro jistotu začal soudit, ještě než skončilo počítání hlasů. Terčem jeho útoku je korespondenční hlasování, které už měsíce před volbami označoval bez důkazů za náchylné k manipulaci.
To u nás se takovými spory vůbec nemusíme zabývat, protože Česko si o korespondenčním hlasování zatím může nechat jen zdát. Přitom kdyby u nás existovalo, a mohli tak hlasovat čeští občané žijící nebo v době voleb pobývající jako turisti v cizině, mohl si český Trump ušetřit ponížení z rukou amerického originálu, jakož i současné fyzické utrpení, které je viditelně s výkonem jeho funkce stále více spojeno, protože by prezidentem nejspíš vůbec nebyl.
V posledních prezidentských volbách u nás v lednu 2018 totiž Zeman porazil ve druhém kole svého vyzyvatele Jiřího Drahoše o pouhých 152 tisíc hlasů. V cizině v době voleb pobývalo nějakých půl milionu českých občanů, jenže hlasovat mohli, jen pokud se osobně dostavili na určený zastupitelský úřad.
Netřeba snad ani dodávat, že je poněkud nepraktické, musíte-li kvůli vhození hlasu do volební urny cestovat stovky kilometrů. Není tudíž divu, že svého volebního práva využilo jen 17 tisíc Čechů žijících v cizině. I tak mělo jejich hlasování vypovídací hodnotu. Drahoš totiž získal od těchto spoluobčanů 90,2 procenta hlasů! Typičtí voliči Zemana asi cestují stejně málo jako ti Trumpovi.
Kdyby u nás existovala možnost hlasovat korespondenčně, kterou v USA mimochodem mají už od konce 19. století a do současné masové podoby ji nyní rozšířili i na domácí půdě kvůli epidemii nemoci covid-19, dá se předpokládat, že by této možnosti využila značná část českých občanů pobývajících v cizině.
I kdyby to byla jen polovina z onoho půl milionu lidí, kteří v době prezidentských voleb dleli v roce 2018 mimo naše území, a pro Drahoše by tehdy hlasovalo třeba i o něco méně než 90 procent z nich, Zemanův konečný náskok v podobě 152 tisíc hlasů by byl vymazán.
Je to škoda už proto, že kdyby po telefonu s Trumpem mluvil prezident Jiří Drahoš, mohl coby význačný vědec stabilnímu géniovi nabídnout něco ze svých vědomostí. Ten by se tak byl možná nemusel kupříkladu ztrapnit názorem, že k neutralizaci nového koronaviru by stačilo prolít si hrdlo savem.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Ale vážně: je skandální, že Češi korespondenčně hlasovat nemohou. O dost jinak mohly dopadnout kupříkladu výsledky nejen poslední prezidentské volby, ale i některých voleb do Sněmovny, které následně způsobily patové situace. Možná když nyní čeští zákonodárci uvidí, že korespondenční hlasování v USA svět zřejmě zbaví nebezpečného egomaniaka v čele nejmocnější země světa, mohli by konečně výhody korespondenčního hlasování docenit a umožnit ho i u nás.