Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Česká soda - Josef Koukal

Novinky, Josef Koukal

Se známým vedeme už od podzimu vleklou debatu. Týká se případu herců Petra Čtvrtníčka a Jana Potměšila, respektive toho, zda mají či nemají nést odpovědnost za to, že při natáčení klipu pro Konto Bariéry vylekali převlečeni do policejních uniforem jednoho řidiče do té míry, že dostal infarkt.

Josef Koukal

Článek

Abych byl co nejstručnější: já tvrdím, že by nějakým způsobem odpovědni být měli, on že ne. Na rozdíl ode mě má můj známý právnické vzdělání, ovšem náš spor není veden přímo o právní kvalifikaci, ale o princip. A ještě pro upřesnění, Čtvrtníčka s Potměšilem máme oba rádi a nic zlého jim nepřejeme.

Herci v dobrém, ba dokonce dobročinném, úmyslu, neboť šlo o charitativní projekt, zastavovali pod dohledem kamery auta, převlečeni za policejní hlídku. Ptali se pak řidičů, zda jsou ochotni přispět na charitu. Policejní kontrola ovšem nenechá chladným nikoho a jeden z řidičů v průběhu perlustrace zkolaboval. Lékaři měli co dělat, aby ho zachránili.

Obvodní soud pro Prahu 6 vyměřil loni hercům podmíněné tresty za poškození cizích práv a přisvojení pravomoci úřadů. Tedy de facto za to, že se vydávali za policisty. To je asi to poslední, co bych jim - v kontextu jejich herecké úlohy - vyčítal. Jde o jiný problém. Zda dotyční věděli, co dělají, a byli připraveni nést za to odpovědnost.

Debata s přítelem právníkem se nám ve finále scvrkla na problém, zda je možné stíhat člověka za to, že na druhého udělá nečekaně „baf“ a dotyčný strachy umře. Opět tvrdím, že ano, oponent nesouhlasí.

I když abstrahuji od právní kvalifikace, neúmyslný trestný čin může spáchat i člověk zachovalý, ba dokonce veskrze čestný.

Americký metalový zpěvák Randy Blythe stál předloni před Městským soudem v Praze kvůli tomu, že tři roky předtím při koncertu shodil z pódia fanouška, který tam vylezl. Aniž by mu chtěl ublížit, přirozeně, jak ostatně uznal i soud. Devatenáctiletý hoch ovšem na následky zranění zemřel.

Státní zástupce Blytha obžaloval z úmyslného ublížení na zdraví s následkem smrti, kde hrozí až desetiletý nepodmíněný trest. I v Blythově případu zvítězil prý zdravý rozum, když byl obžaloby zproštěn, což znamená, že je zcela nevinný. Můj známý označuje žalobce za blázny, já mám problém.

Zaviní-li někdo – a to i neúmyslně – těžkou zdravotní újmu nebo i smrt druhého, měl by být alespoň uznán vinným. Bez ohledu na třeba i minimální nebo symbolický trest.

„Ten čin jsme páchali v dobré víře,“ řekl Čtvrtníček novinářům, když ho s kolegou tento týden soud osvobodil.

Už mám vymyšlený symbolický trest. Jeho výrok bych nějakým způsobem vklínil do České sody.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám