Článek
To, že všechno skončilo dobře a uznají se oba výsledky, neznamená, že je všechno v pořádku. Co ty stovky dětí a jejich rodičů, které se bály, že úlohu vyřešily špatně, protože ji kvůli nejednoznačnému zadání nepochopily? Kdo jim vykompenzuje stres?
Hlavní je otázka, jak to, že si nikdo v Cermatu nevšiml, že úloha je nejednoznačná. To ji nikomu nezadali, aby ji zkusil spočítat? Posílají snad do škol neotestované testy? A kde je kontrola? Cermat je příspěvková organizace zřízená ministerstvem školství a placená z peněz státu, tedy z našich daní. Člověk by čekal nejen sypání si popela na hlavu, ale také, že pokud nebudou padat hlavy, tak se alespoň pár lidem na pár měsíců zkrátí platy.
Matematicky je úloha lehká, dá se spočítat z paměti bez papíru, problém je ve slovním zadání s videm a časem sloves. U úlohy není ze zadání jasné, zda se má spočítat, kolik krabiček cukroví už paní, která je pekla, nachystala, nebo kolik jich celkem nachystá. V reálném světě pomůže doplňující otázka, u zkoušek se však ptát nelze.
Sporná úloha u přijímaček z matematiky: Cermat uzná dvě odpovědi
Úplně nejhorší je však možnost, že v Cermatu vše zkontrolovali a nepřišli na to, že úloha má dvojí řešení. To by ovšem ukazovalo, že kvalita našeho školství a výuky je ještě mnohem horší, když ani odborníci nedokáží odhalit dvojznačnost zadání.
Stále se hovoří, jak se má změnit výuka, jak se má přizpůsobit potřebám 21. století, pokud ovšem unikají takovéto paskvily do testů, ukazuje se, že v Cermatu nejsou schopni plnit ani nároky století minulého.
Místo řešení koncepcí je potřeba se soustředit na výuku, a to na výuku těch základních předmětů, ke kterým patří matematika a čeština. Bez nich nelze porozumět nejen zadání slovních úloh, ale ani tomu, co se píše v různých lichvářských půjčkách. Pokud si lidé budou schopni spočítat, kolik budou muset vracet, tak si mnozí nepůjčí. A těm, kteří se nikdy úroky počítat nenaučí (ono to není totiž zas tak jednoduché), je potřeba vtloukat do hlavy, že půjčky jsou obecně rizikové a brát se mají, jen když není zbytí. Sníží se tak alespoň trošičku počet lidí v exekucích.
Často se opakuje, že se má rozvíjet myšlení, schopnost hodnocení a rozhodování a že není potřeba se biflovat. Pokud se lidem některá fakta nevštípí a doporučí se jim, že si je mohou někde dohledat, tak nemusejí poznat, že to, co nalezli, není žádný fakt, ale lež.
Pokud vštípíme dětem, jak funguje očkování a že pomohlo vymýtit závažné nemoci, tak je velká šance, že nepodlehnou hloupým řečem antivaxerů, i když si žádné dítě nechce nic nechat píchat, protože to prostě bolí.
Tak by se dalo pokračovat. Stále platí, že škola je základ života – a ten základ musí umět svým žákům a studentům dát. Učitelé musejí učit, a ne vyplňovat nějaká hlášení a dotazníky, žáci se musejí učit, kvůli tomu do školy chodí, nechodí si tam hrát, a zkoušky musejí prověřit, co děti zvládají. Jádrem testu jsou otázky. Vše ostatní je omáčka navíc, která je sice potřeba, ale bez toho jádra je na nic. Ministerstvo i Cermat to musejí pochopit.