KOMENTÁŘ: Čára - Josef Koukal

Otevření hranic je klíčovou podmínkou, nikoli jen z důvodu, že se blíží dovolené, u nichž i největším milovníkům exotiky ještě před několika týdny hrozilo, že je budou muset trávit na Mácháči a Lipně. Cestovat se podle všeho bude, otázkou zůstává, kam, kudy a s jakým rizikem.

Roman Prymula, jenž nedávno vyděsil veřejnost úvahou o uzavření hranic až na dva roky, což později mírnil tím, že hovořil jen o omezeních, v pondělí požehnal zpřístupnění některých sousedních států v sympatických červnových termínech.

Bezproblémového Rakouska, Slovenska s výhradou pro některé osady (přičemž tamní ministr zdravotnictví Marek Krajčí včera ohlásil konec epidemie u východních sousedů), Polsko s výjimkou Slezska a Německo s otazníkem.

Protože evropské státy otevírají hranice ve velkém a dávno tvoří spojité nádoby, lze si těžko představit, jak prakticky zajistit, aby přes kteroukoli ze sousedních zemí necestovali oklikou občané jiné. O tom vyjednává hlavně ministr zahraničí Tomáš Petříček, který je jednoznačným optimistou. Do poloviny příštího měsíce by chtěl otevřít hranice se všemi sousedy. A vláda se tváří vstřícně už tím, že na čáře nově rozšířila počet přechodů a zmírnila na nich režim počínaje příštím úterkem.

Ministři však zároveň lidem kratochvilné cestování nadále rozmlouvají. Stále se nad námi vznáší obava z druhé vlny nákazy. Mezi únorem, kdy se u nás o koronaviru začalo mluvit, a dneškem je ovšem významný rozdíl. O samotné nemoci se vědělo málo, prezentována byla zpočátku jako problém jakési čínské provincie, kdo se zásoboval rouškami nebo potravinami, platil za panikáře.

V tomto směru osvěta pokročila. Každý ví, koho nákaza nejvíc ohrožuje, jak se před ní chránit, co dodržovat, a tam, kde se lidé zdržují pohromadě, to dostane dokonce příkazem. Různá míra opatření platí ve všech zemích.

Další masivní vlna by jistě přišla, kdybychom se vrátili ke stejnému režimu jako na začátku roku. Uvidíme, zda se jí vyhneme, když si budeme dávat pozor.