Článek
V té době jsme se potýkali jen s tím, že se rum nebude moci jmenovat rum, protože v ostatních zemích je rum něco jiného. Musel se přejmenovat na tuzemák a z pomazánkového másla se muselo stát tradiční pomazánkové, protože to není máslo. Když jsem si však koupil máslo v Londýně, nedalo se jíst – bylo slané. Ovšem v Anglii prodávali něco, co podle mě máslo nebylo, protože bylo osolené, přesto na tom nebylo napsáno Salty butter. Podobných projevů zbytečné byrokracie bylo mnohem více a postupně dávaly zapomenout, jak pomáhaly bruselské dotace zvelebování venkova a modernizaci infrastruktury. Že jsme je nedokázali dobře využít, byl spíše náš problém. A nemělo by se zapomínat, že díky vstupu do EU jsme se stali součástí schengenského prostoru – Švýcarsko sice ukazuje, že to jde i bez toho, ale my nejsme Švýcarsko. Bez vstupu do EU by bylo mnohem těžší studovat a pracovat v dalších evropských zemích.
Nápad založit Evropské společenství uhlí a oceli v roce 1952 nebyl vůbec špatný, napomohl rozvoji ekonomiky a spojil nedávné odpůrce na život a na smrt, Německo s Francií. I jeho rozšíření na Evropské hospodářské společenství bylo logické stejně jako jeho přerod v EU. Jenomže postupně převážila byrokracie, která si sama vymýšlela náplň práce, a nad ekonomikou začala převažovat ideologie.
EU začala diktovat jednotná pravidla, která musejí přijmout všichni. Migranti se musejí přijímat, a aby nebyly hraniční země přetížené, musejí s nimi být ty ostatní solidární. Od fosilních zdrojů se musí ustoupit, i když za ně není náhrada a mnozí chudší lidé se nebudou mít jak dostat do práce nebo k lékaři.
Brusel si podřezává větev, na které sedí. Přitom je to s EU trochu jako s OSN. Kdybychom Spojené národy neměli, museli bychom si je vymyslet. Bez EU by možná v Evropě už proběhlo několik válek a ekonomika by rozhodně neběžela tak hladce, takže bychom nežili léta v relativním blahobytu nebo v dostatku, o kterém se lidem ve většině zemí nesní.
Pokud si však Brusel neuvědomí, že nemůže kázat, co se má dělat, může to s EU dopadnout špatně. V mnohých věcech má pravdu, ono je skutečně potřeba omezit spotřebu, a to nejen fosilních paliv, ale obecně. Ani sebelepší idea se však nemůže prosazovat na úkor občanů. Šáhinšáh Réza Páhlaví věděl, že je Írán potřeba zmodernizovat, ovšem dělal to takovým tempem a s tolika průvodními jevy, kdy po Teheránu chodily ženy v minisukních, až byl nakonec svržen při islámské revoluci, která vynesla k moci konzervativní ajatolláhy.
V Bruselu by si měli dávat pozor, kam až míní zajít, aby se dobrá idea evropského společenství nezměnila v zelený žalář národů, které z něj budou chtít uniknout jako ze starého Rakouska, které venkoncem taky nebylo tak špatné, ale nakonec ho měli všichni dost.