Článek
Labouristé počet mandátů více než zdvojnásobili, to ale neznamená, že by se Britové rozhodli vydat se cestou socialismu. Současná Labour Party vedená právníkem Keirem Starmerem je hodně centristická. Důvod je mnohem prostší – Britové už měli plné zuby konzervativců. Silně posílili nejen sociální demokraté, ale také Liberální demokraté, kteří dosáhli největšího úspěchu v historii, když jejich poslanci získali 72 mandátů, zatímco před pěti lety to bylo jen osm křesel.
Současná situace v Británii je problematická, hroutí se systém veřejné zdravotní péče NHS a na návštěvu u doktora se musí čekat týdny i měsíce. Systém by potřeboval další prostředky, jenomže ty nejsou. Ekonomika téměř neroste, takže se nedá čekat lepší výběr daní. Porážka konzervativců se dala čekat i proto, že byli u moci od roku 2010, což je dost dlouhá doba.
Velikost porážky není jen důsledkem únavy z vlády stejné strany a špatné hospodářské situace. Voliči konzervativcům spočítali všechny chyby, jichž bylo tolik, že ztratili 251 poslanců. Křeslo neobhájili ani významní toryové, jako bývalá premiérka Liz Trussová nebo velký podporovatel brexitu Jacob Rees-Mogg či Penny Mordauntová, která kandidovala na předsedkyni strany s cílem ji zreformovat.
Lidí, kteří neobhájili posty, a případů ztrát tradičně konzervativních obvodů, je však mnohem více. Voliči straně neodpustili, že Boris Johnson, který tak tvrdě prosazoval opatření proti šíření koronaviru, se jimi stejně jako někteří další vysoce postavení konzervativci neřídil, a zatímco lidé museli sedět doma a nikam nechodit, on byl na party.
Stejně tak konzervativcům neodpustili přešlapy Liz Trussové, která vydržela v premiérském křesle jen padesát dní, protože její způsob nastartování ekonomiky vyděsil britské finančníky. Ti mají naopak dobré vztahy se Starmerovými labouristy. Nezapomněli ani na zoufalou Theresu Mayovou, které se nedařilo prosadit v parlamentu dohodu s EU o pobrexitovém uspořádání, a tak vyvolala předčasné volby, které sice toryové vyhráli, jenomže ztratili většinu. Pak ji vystřídal Johnson.
Británie zůstává rozdělená
Krize britské konzervativní strany je však hlubší a dlouhodobější. Nelze zapomenout, že David Cameron vyhlásil referendum o vystoupení Británie z EU, aby se vypořádal s odpůrci členství v Unii v konzervativní straně. Jak to dopadlo, všichni víme. Většina Britů se rozhodla pro odchod, který podporoval Boris Johnson – a vedl mnohem lepší kampaň než Cameronova prounijní vláda.
Hlavním problém konzervativců je, že nechápou politiku. Politika se nedělá proto, aby se strana udržela jednotná a u moci, politika se dělá pro lidi, nebo alespoň pro vlastní voliče. Politikaření konzervativců vedlo nejen k referendu o brexitu, ale také k podivné volbě vedení. Po referendu odstoupil Cameron, nevystřídal ho však zastánce brexitu Johnson, ale Theresa Mayová, která byla proti odchodu Británie z Unie.
To neznamená, že by Britové nechtěli odejít z EU, 14 procent hlasů získala protiunijní strana Nigela Farage Reform UK. Bylo to dokonce o dva procentní body více, než dostali Liberální demokraté, jenomže obsadí jen pět křesel. Británie zůstává rozdělená, i když sliby o tom, jak britská ekonomika po brexitu poroste, se nesplnily. I proto to budou mít labouristé složité, navíc šedesátiprocentní volební účast byla druhá nejnižší. Nebudou se ale muset potýkat se skotskými separatisty z SNP, kteří doplatili na vlastní skandály a většina jejich voličů přešla k labouristům.
Britské volby jsou však mementem i pro tuzemské strany, aby nedělaly politiku jen pro své udržení nebo návrat k moci, protože voliči neunesou vše a jednou to politikům spočítají.