Článek
Není to moc radostné, ale právě podobný růst intenzity bojů bývá typický pro poslední dny před jednáním o příměří. Cílem je urvat co nejvíc, aby byly při jednání výhodnější podmínky.
Rusové požadují odevzdání čtyř ukrajinských oblastí, které ani celé nedobyli – jen v případě Luhanské kontrolují 95 až 99 procent rozlohy, ale u Záporožské a Chersonské to není ani polovina. V Kremlu je jim však jasné, že se příměří uzavře s největší pravděpodobností podle linie fronty, a tak se jí od půlky loňského roku snaží i za cenu značných ztrát posunout co nejdál na západ. Nyní ale hlavně potřebují vyhnat Ukrajince z Kurské oblosti, aby nemuseli přistupovat na žádnou výměnu území.
Taktika urvat něco na poslední chvíli. V Korejské válce Čínští lidoví dobrovolníci, jak samy sebe označovaly regulérní čínské jednotky intervenující v Koreji, podnikli dva velké útoky ještě v červnu a v červenci 1953, přičemž v centrální části fronty zlikvidovali výběžek pod Kumsongem ovládaný silami OSN. Padly tam tisíce vojáků a severokorejsko-čínským jednotkám se podařilo postoupit v kopcovitém terénu nanejvýš o devět kilometrů.
Těsně před koncem jomkipurské války se síly napadeného Izraele hnaly v posledních dvou dnech na Káhiru. Skončily od ní 101 km, zatímco od Damašku byly vzdálené 20 km.
Na závěr druhé balkánské války využili situace Chorvati a při operaci Bouře obsadili přes deset tisíc kilometrů čtverečních obývaných především Srby na území samozvané Republiky Srbské Krajiny, což provázely další etnické čistky tak typické pro balkánské války.
Nyní vidíme podobnou eskalaci v době, kdy začala Američany vedená jednání. Rusové využili hluboké roztržky mezi kyjevskou vládou a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a zahájili tak silné útoky drony, že jim dokonce i Trump pohrozil sankcemi.
Nebude to vítězství podle ruských představ. Ukrajina neodevzdá veškeré území, které Putin chce. Nedá se ani čekat, že by se na Ukrajině hned dostala k moci proruská vláda.
Příměří však bude další příležitostí spustit na Ukrajině proruskou propagandu, provádět podvratné operace a vměšovat se do ukrajinské politiky. Pokud se nepodařilo ani tak změnit kurz kyjevské politiky, pořád může Rusko tvrdit, že mu bylo upřeno to, na co má podle svých představ právo.
Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast už formálně anektovalo a jsou součástí Ruské federace, takže za pár let, až nebude Ukrajina v centru pozornosti, trochu rozložená vývojem situace, donucená nevstoupit do řádného paktu, může ji Kreml opět pod nějakou záminkou napadnout, třeba v zájmu boje za mír, o kterém tak rádi mluvili komunisté.
