Článek
Předpokládaná pozitivní změna by se měla týkat minimálně zřejmě nejčastějších případů jednorázového korupčního jednání. Tedy situací, kdy je po mně úplatek požadován tady a teď, a neposkytnu-li jej, mám problém.
Pro přiblížení si vypomůžeme učebnicovým příkladem běžné kontroly ze strany dopravního policisty (všem slušným dopravním policistům se tímto omlouvám). Požaduje-li po řidiči úplatek například za neřešení spáchaného přestupku, jak na tento požadavek nejlépe zareagovat? Bezpochyby situace mnohdy na hraně vydírání, na kterou není možné se předem připravit (například si ji nahrát) a kterou je nutno řešit ihned na místě.
V současné době, když samozřejmě nechci vědomě páchat trestnou činnost a úplatek skutečně poskytnout, mám v zásadě pouze dvě možnosti – nedat a oznámit či dát a oznámit. Obě avšak v sobě skrývají jistá úskalí.
V prvním uvedeném případě tedy korupční požadavek odmítnu, nechám si udělit zřejmě důvodnou a na základě mého odmítnutí patrně i přísnější pokutu a věc co nejdříve oznámím.
Vzhledem k tomu, že korupce proběhla pouze verbálně a v naprosté většině mezi čtyřma očima, nemám s výjimkou vlastního svědectví žádný jiný hmatatelný důkaz. Čili nastupuje obecně známé „tvrzení proti tvrzení“, důkazní nouze a naopak protiútok a logická obhajoba dotčeného policisty, že se z mé strany jedná o mstu za udělenou sankci. Většinou doprovázeno trestním oznámením pro pomluvu či křivé obvinění, kterému nyní pro změnu čelím já jako původní oznamovatel.
V úvahu připadá i řešení, při kterém úplatek fyzicky předám, ovšem jen a pouze za účelem jeho zadokumentování. V této situaci jsem se ničeho protizákonného nedopustil, nejednám totiž v úmyslu spáchat trestný čin a pouze si jako budoucí oznamovatel vytvářím silnější pozici.
Zde ale velmi záleží na subjektivním vyhodnocení celé situace ze strany příslušných orgánů. Tedy zda ke snaze o posílení důkazní situace budou chápaví a celkově uvědomělí až osvícení, či naopak ryze formální a úzkoprsí. Opačný přístup může vyústit v mé obvinění pro podplacení, k čemuž jsem se při převzetí této nesprávné optiky prakticky sám doznal. Čili značná nejistota, riziko, loterie...
Do konce roku 2009 byla situace druhé skupiny popsaných oznamovatelů nesrovnatelně lepší a jednoznačnější. Jejich zákonem zaručená beztrestnost byla vtělena do tzv. účinné lítosti. Spadaly pod ni všechny včas oznámené případy poskytnutí úplatku.
Bylo lhostejné, zda byly předány pouze za účelem dokumentace trestné činnosti jiného, či byly skutečně poskytnuty s korupčním motivem a následným „prozřením“ podplácejícího. Byl to institut funkční a celkem frekventovaný, zejména však měl preventivní – odstrašující efekt pro potenciální korupčníky. Nikdy totiž neměli jistotu, jestli to ta druhá, pro danou situaci beztrestná strana nakonec neoznámí. Proto dodnes vůbec nechápu, proč bez jakékoli náhrady zmizel.
Jedná se bohužel o typickou ukázku klasického českého řešení – něco prospěšného a funkčního ze zákonů v tichosti zmizí, aby se do nich následně horko těžko, v potu a krvi vracelo. Jen mezitím vždy zbytečně uběhne spousta času...
V tomto konkrétním případě doufejme jen „pouhých“ pět let. Korupční účinná lítost se snad konečně pomalu, ale jistě navrací. Je přitom zcela lhostejné, že je nyní navržena do jiného zákona a je i jinak pojmenována – tentokrát jako nový tzv. odklon trestního řízení.
Leopold Černý
Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
V letech 1998 až 2013 působil u Policie ČR, z toho 12 let u Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Vykonával různé manažerské pozice, mimo jiné déle než 5 let ve funkci vedoucího odboru korupce a ochrany zájmů EU, kde řídil tým 50 specialistů zabývajících se vyšetřováním nejzávažnějších a nejexponovanějších případů korupce, hospodářské a finanční kriminality, zneužívání finančních zájmů EU a legalizace výnosů z trestné činnosti v rámci celé ČR.
Od roku 2014 působí jako manažer v poradenské společnosti Screening Solutions s.r.o., kde se i nadále věnuje problematice korupce, prevence a vyšetřování podvodného jednání a hospodářské kriminality v komerční sféře. Uvedená témata rovněž dlouhodobě prezentuje v rámci své přednáškové činnosti.
Minulý pokus vloni nevyšel z důvodu předčasného pádu Nečasova kabinetu, prakticky totožný návrh ministerstva spravedlnosti nyní leží v legislativní radě vlády. Věřme jen, že aktuální přerušení jeho projednávání nebude mít na konečné přijetí žádný vliv, novela projde celým legislativním procesem a účinná lítost bude opět pomáhat při odhalování běžné korupce.