KOMENTÁŘ: Biden je na ručník, přešlapů je moc – Alex Švamberk

Nevyhne se jim nikdo, taky jsem se pěkných pár dopustil, když jsem si spletl Buču s Bachmutem a ani si to ve vypjaté diskusi neuvědomil. A vím dobře, že podobných „krátkých spojení“, kdy se řečník ztratí ve své větě nebo z ní něco vypustí, takže se význam otočí, přibývá s věkem. Mozek prostě už nefunguje tak dobře jako zamlada, přibývá slov a pojmů, které si nemůžeme vybavit, a nové si zapamatováváme pomaleji, pokud vůbec. To je součást procesu stárnutí.

Problémem ovšem je, když se podobných přeřeknutí dopouští prezident nejmocnější země světa. To už oslabuje Západ. Rusko si může snadno a s chutí dělat srandu z Bidenových výroků a tvrdit, že je proruským kandidátem. Ukazuje se, že poslední rok vlády začíná být nad Bidenovy síly, až příliš často působí dezorientovaně, jde jinam, než by měl, plete si lidi, minulost se současností, stávajícího francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s více než čtvrtstoletí mrtvým Francoisem Mitterandem. Oba jsou od M a druhého znal jaksi déle. A to se ještě stihl opravit, že to nebyl Mitterand z Německa, ale z Francie. Jindy si zase myslel, že se ho na útok na Kapitol ptal v té době už mrtvý Helmut Kohl, a ne Angela Merkelová.

S takovýmito chybami by mohl, s nadsázkou řečeno, v případě rozšíření války vyslat rakety na Kyjev místo na Moskvu, na Kodaň místo na Kaliningrad nebo na Bělehrad místo na Bělgorod. Ještě že vypouštění jaderných raket je složitý proces a nestačí jen zmáčknout červený knoflík v jaderném kufříku…

Tragédií pak je, že ve svých 81 letech trvá na tom, že bude ve volbách svůj post obhajovat navzdory tomu, že ho stále více předních demokratů i jejich sponzorů vyzývá, aby z volebního boje odstoupil. To odmítá a tvrdí, že je v dobré kondici, jen byl unavený, měl rýmu, soustředil se na něco jiného…

Ono je těžké si připustit, že vám to nemyslí tak dobře jako před deseti patnácti lety, což bylo vidět už na Miloši Zemanovi. Biden sice zvládl své působení v Bílém domě docela obstojně, už vzhledem k množství krizí, jimž čelil, mnozí čekali horší výkon, ovšem osmdesát let je už příliš moc na to, aby mohl vykonávat tak vysokou a náročnou funkci, a to i v případě, že by nebyla bezpečností situace nejhorší od začátku politiky détente.

Tragédií Ameriky, Západu a vlastně celého světa je, že se v boji o křeslo v Bílém domě, tedy o post nejmocnějšího muže světa, utkají dva geronti. Kromě Bidena, který mohl letos krásně zakončit svou kariéru a těšit se z pozice doyena americké politiky, jenž rozdává moudra, kandiduje ambiciózní, narcistní Donald Trump, machistický děvkař, podle něhož existuje jen jedna pravda – ta jeho.

Urážel každého – od „rakeťáka“ Kima, s nímž se nakonec spřátelil, přes „křiváckou“ Hillary Clintonovou až po svou protikandidátku Nikky Haleyvou, jíž zprznil její první křestní jméno Nimarata na Nimbra, aby ukázal, že ona není bílá. Ani on se však neobejde bez čtecího zařízení. Pokud ho nemá, zabloudí v myšlenkách úplně jinam.

Protože mu Haleyová ležela v hlavě, použil její jméno i ve chvíli, když mluvil o bývalé demokratické předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Nikky nebo Nancy, všechno je to jedno, obě nesnáší. Maďarského premiéra Viktora Orbána, kterého rád má, protože taky vládne rázně, označil za tureckého prezidenta. Taky se chlubil, že v roce 2016 porazil ve volbách Baracka Obamu, jenž ovšem potřetí nemohl kandidovat, přičemž mu soupeřkou byla Clintonová.

Tito lidé nemohou odpovědně vést zemi a nemohou ani mluvit nejen za mladou generaci, ale ani za tu středního nebo předdůchodového věku. Jejich klání ukazuje, že americká politika není schopna generovat silné a odpovědné vůdce, když se uchyluje ke stále stejným lidem navzdory jejich slábnoucím schopnostem. Svědčí to i o selhání stranického systému, protože tito lidé by jako kandidáti prostě projít neměli.

Jediné, čím se můžeme utěšovat, je, že ani jejich protivníci nemládnou, i když takoví Si Ťin-pching a Vladimir Putin jsou se svými 71 lety úplní mladíci a jurové. Si tak bažil po moci, že se zbavil chytrého pravidla, že předsedou strany a prezidentem může být politik jen dvakrát a po 67 roce svého věku už nemůže kandidovat.

I Putin hodně ztratil ze svého lesku a pozice brilantního stratéga, který umí číst situaci a riskantními kroky dotlačit Západ k tomu, co chce. Zavedl zemi do vyčerpávající dlouhé války a zacyklil se ve svém světě představ, kde je Rusko největší, Ukrajinci neexistují, Moskva je třetím Římem a Rusové jsou mladým národem na vzestupu na rozdíl od upadajícího Západu, protože jsou tak vášnivě oddáni svému národu, že mu obětují sebe. Kdyby to nebyl svět, kde žijeme, dalo by se říci: Pěkné panoptikum.