Článek
Válka se samozřejmě odehrává nejen na bojišti, kde řinčí zbraně, ale také v mediálním prostoru, takže je ke všem vyjádřením potřeba přistupovat s extrémní opatrností. USA dosud nepotvrdily, že Ukrajinci mohou využívat střely ATACMS proti cílům v Rusku, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj taky mlží. Pochopitelně. Není dobré nepříteli říkat, co máme v arzenálu, aby se podle toho nezařídil. Rusko už v létě začalo přesouvat své sklady zbraní a letiště dál od fronty, ale ne do vzdálenosti větší než 300 kilometrů.
I Rusko napřed pustilo do oběhu spekulace, které umocnila tisková konference mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, že nemá komentovat odpálení balistické rakety. Všechno samozřejmě reportéři slyšeli.
Až večer vystoupil Putin a rovnou pohrozil údery proti vojenským objektům v zemích, které poskytují zbraně Ukrajině, a varoval, že regionální konflikt získal globální charakter, k čemuž sám přispěl, když umožnil nasazení severokorejských vojáků a využití severokorejských zbraní. Vypálení Orešniku mělo tuto hrozbu umocnit, protože použít takovouto raketu proti továrně v Dnipru, jakkoli důležité, je neefektivní. Současně je to výhrůžka Ukrajině, protože proti takto pokročilým raketám nemá země adekvátní obranu.
Jednoznačně jde o eskalaci. O nebezpečnou eskalaci. Rusko se rozhodlo přitvrdit, protože se Západ rozhodl odpovědět na nasazení severokorejských vojáků, jímž Rusko konflikt globalizovalo.
Rusko současně přitvrzuje ve vyjádřeních. Přijalo upravenou doktrínu jaderného odstrašování. Ruská federace podle ní může nadále zvažovat jaderný úder nejen v případě, že by čelila jadernému útoku, ale pokud bude napadena konvenčními zbraněmi a byla by „ohrožena existence státu“. Nově také může uplatňovat jaderné odstrašování i proti státům které poskytují území, vzdušný a (nebo) námořní prostor a zdroje pod svou kontrolou pro přípravu a provádění agrese proti Ruské federaci - tedy všem podporujícím Ukrajinu. A jaderné odstrašování lze uplatňovat i proti státům, které rozmisťují systémy a prostředky protiraketové obrany, které lze použít proti Ruské federaci.
Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová už pohrozila Polsku, že nově otevřená americká základna protiraketového systému Aegis BMD v Redzikowu je mezi prioritními cíli.
Zacharovová vyhrožuje Polsku: Nová protiraketová základna je naším prioritním cílem
Není náhodou, že tato doktrína byla přijata poté, co se objevily zprávy, že Ukrajina může používat rakety ATACMS i proti vojenským cílům na území Ruska.
Ukazuje to obavy Rusů, že by se opět mohla změnit situace na frontě, která je v současnosti pro Moskvu celkem příznivá. Ruské armádě se daří obsazovat další a další území na jihu Doněcké oblasti a blíží se k Pokrovsku.
Pravděpodobné souhlasy Washingtonu a dalších západních zemí s použitím zbraní delšího dosahu proti cílům v Rusku zase přicházejí v období končící administrativy prezidenta Joea Bidena, protože nikdo neví, jaký postup zvolí jeho nástupce Donald Trump. Může splnit své hrozby, že přestane Kyjevu dodávat zbraně. Naopak demokraté už nemusejí lavírovat a ohlížet se na veřejné mínění, protože volby už prohráli. Všichni současně dobře vědí, že povolení, které se jednou dalo, se ruší jen obtížně.
To všechno ale neznamená, že hrozí třetí světová. Tyto obavy záměrně šíří Rusko, aby odradilo Západ od podpory Ukrajiny a prosadilo své požadavky, tedy úplnou bezbrannost Ukrajiny, kterou označuje za neutralitu, a odstoupení nejen Kymu, ale čtyř oblastí na jihovýchodě Ukrajiny, které ruští vojáci nebyli schopni dobýt. Myslí si, že Ukrajina se podvolí jako Arménie v roce 2020 Ázerbajdžánu, který toho v roce 2023 využil k nezákonnému připojení Náhorního Karabachu.
A pro pesimisty je tu ještě jedno upozornění - bývá běžné, že jednáním o klidu zbraní, o příměří nebo míru předcházejí intenzivnější bojové akce, protože se obě strany snaží zajistit si co nejvýhodnější postavení. Příměří se většinou uzavírá podél linie fronty, a tak je potřeba postoupit co nejdále bez ohledu na ztráty a protivníka je třeba zastrašit.