Článek
Už nyní si může mnou ruce, jak všichni spekulují, s kým novou frakci ustaví. Mluví se o Orbánově hnutí FIDESZ i o slovenském Směru, který ale jakákoli takováto jednání popírá – prý by se raději vrátil do lůna evropské sociální demokracie. Navíc je otázkou, jestli by Fico chtěl být ve frakci s FIDESZem, jemuž není cizí velkomaďarský sentiment. Zaznívají i spekulace, že by Babiš mohl získat do své frakce poslance Národního shromáždění Marine Le Penové, které je zatím klíčovou stranou ve frakci Identita a demokracie, jež oslabila, protože italská strana Lega ve volbách do Evropského parlamentu propadla; její voliči přeběhli ke straně italské premiérky Giorgie Meloniové.
Že by však Le Penová chtěla být ve frakci vedené Babišem? Nebylo by to spíš logické naopak? Objevila se i tvrzení, že by snad mohli do Babišovy frakce přejít poslanci polského Práva a spravedlnosti. No, nechme se raději překvapit.
Spekulace jsou zbytečné, podstatnější je Babišův odchod z liberální frakce Renew, který bývalý premiér vysvětlil odlišnými postoji jeho strany k nelegální migraci a Green Dealu: „Dospěli jsme k názoru, že Renew a ALDE mají jiná stanoviska než hnutí ANO.“ V tom má pravdu, ale rozdíl v pohledu není nic nového. Přesto rozchod oznámil až po volbách.
Ono na voliče působí lépe, když vědí, že strana, kterou volí, je součástí nějaké významné frakce, která je součástí koalice, jež má v Evropském parlamentu většinu. Nemyslím si, že pro většinu voličů ANO je to klíčové, ale u části, která není spokojena s politikou naší vládní pětikoalice, ale nechce volit protiunijní národovecké strany, to jistou roli hrát může.
Odchod z Renew znamená nutně oslabení pozice ANO, i kdyby se Babišovi podařilo sestavit vlastní frakci, což není zas tak jednoduché – musí dát dohromady 23 poslanců ze sedmi evropských zemí. A i kdyby vznikla nějaká nová frakce nacionalistických stran, její vliv by byl menší, než jaký měla a stále má i oslabená Renew, která je pořád součástí parlamentní většiny v Evropském parlamentu, což znamená, že má vliv na složení jeho vedení.
Klára Dostálová měla zřejmě obsadit post jedné z místopředsedkyň. Odchod z Renew je pro ni ranou pod pás, protože o tom už jednala. Ukazuje se, že Babišovi nejde vůbec o vliv v europarlamentu, ale o to, jak je on sám vidět. Členové ANO jsou jen pěšáci na šachovnici, které lze obětovat pro jeho vlastní zájmy.
Pokud zdůvodňoval svůj odchod z Renew tím, že by mu voliči ANO před sněmovními volbami program Renew „omlátili o hlavu“, protože posiluje „Brusel“ a „potlačuje malé a střední státy a jejich identitu a kulturu“, je otázkou, jak bude na voliče působit, pokud ANO vytvoří novou frakci s poslanci slovenského Ficova Směru a maďarského Orbánova FIDESZu nebo s Alternativou pro Německo.
Možná ale lepší než se ptát, jak na tento posun budou reagovat voliči ANO, je ptát se, na jaké voliče bude cílit. Babiš si je jistý, že ti chudší, na které nejvíce dopadá politika pětikoalice a jsou s ní nespokojeni, ho budou volit stejně, protože po konci sociální demokracie je stejně nikdo jiný reprezentovat nebude (snad s výjimkou nekonzistentního konglomerátu Kateřiny Konečné Stačilo!) – a koupí si je nějakými valorizacemi důchodů a podobnými dárečky. Voliči ANO by si však měli uvědomit, že Babiš ve skutečnosti nemá žádný program a mění postoje podle toho, co požaduje za výhodné pro sebe.
Ještě více něž samotný odchod o bývalém premiérovi vypovídá nedávné vysvětlení, proč se přidal k Renew: „Do ALDE jsme se dostali v roce 2014, kdy jsme nevěděli o domácí a zahraniční politice nic moc, ale účast ve frakci mi vyhovovala, protože mluvím dobře francouzsky. Měl jsem tam kontakt s francouzským prezidentem.“
Dokud však bylo ANO členem této frakce, tak se při kritice pětikoaliční vlády různých zahraničněpolitických krizích – ať už migrační, nebo s válkou na Ukrajině – opakovaně oháněl, jak by on všechno vyřešil, když by zavolal Macronovi. Kecy v kleci.
Z tohoto pohledu je varovné i to, jak v době prezidentské kampaně zpochybňoval pomoc Polsku, pokud by bylo napadeno.
Zatímco Babiš míří dál do vod, kde lovily SPD a podobné strany, měla by některá ze současných vládních stran přijít se sociálnější politikou zaměřenou na středolevé voliče žijící z ruky do úst, získat jejich hlasy, oslabit tak ANO a zabránit tomu, aby je získala Konečná.
To ale nic nemění na skutečnosti, že systém voleb do Evropského parlamentu je špatně navržený, vede k vytváření podivných ad hoc spojenectví stran, které nemají nic moc společného kromě potřeby mít větší váhu.
ANO mění v EU frakci, ale o evropskou politiku mu nejde, míní odborníci
