Článek
Někteří odborníci údajně ohodnotili Babišovo ujištění jako výborný marketingový krok, který prý může zapůsobit na nerozhodnuté voliče. Dopis má po vzoru podobného dopisu, který před americkými prezidentskými volbami rozeslal voličům Donald Trump, charakter jakési politické smlouvy. Babiš v ní mimo jiné slibuje, že v případě volebního úspěchu bude podporovat a rozvíjet demokracii v České republice a chránit svobodu a důstojnost každého člověka.
Kdo z váhajících voličů by takovým slibům odolal? Dopis přece jasně dokazuje, že řeči o Babišově neúctě k demokracii jsou jen účelové výmysly, lži a propaganda. Ti, kteří si ho přečtou, si okamžitě uvědomí, že hned den po volbách začne Babiš na plné obrátky rozvíjet demokracii a chránit svobodu a důstojnost všech!
Škoda že se v dopise nenašlo dost místa na to, aby Babiš vysvětlil, jak to tedy myslel ve své slavné knize, v níž popsal, o čem sní, když náhodou spí. Tam píše, jak by zatočil s horní komorou českého parlamentu a počet poslanců v té dolní by zkrouhnul na polovinu. Koneckonců se tam jen pořád dokola žvaní a k ničemu to není, že ano?
Nebo se mohl rozepsat o tom, proč jako ryzí demokrat si nechal na sjezdu svého hnutí schválit téměř absolutistické pravomoci a vnitrostranickou demokracii odsunul do říše teorie. V dopisu nás též mohl kupříkladu ujistit, že už nikdy nebude lhát, a to ani když jde o ochranu vlastní rodiny, což přece musí každý pochopit.
Ale pokročme k závažnější úvaze. Zatímco z hlediska marketingových odborníků je prý dopis výborný marketingový krok, z politologického hlediska to může být docela velká chyba.
Vždyť mnoho z těch voličů, které Babiš v posledních dvou letech oslovuje, na něm oceňuje, zdá se, především jeho sporný vztah k demokracii. Chtějí ho volit právě proto, že se s nějakou tou demokracií moc nepárá, že slibuje, jak to tady všechno samojediný „zařídí“, nakope pozadí zkostnatělé Evropské unie a kdovíco ještě.
Co že tak najednou vyměknul? Copak tahle třasořitka, blouznící havlovsky o důstojnosti, demokracii a svobodě, je Babiš-spasitel, který prý vymete Augiášovy chlévy české politiky i bruselské byrokracie?
Zatímco na nerozhodnuté Babišovo předvolební vzývání demokracie asi moc nezapůsobí, mnozí z těch, kteří už se rozhodli, že ho budou volit, se mohou zarazit. Není on to nakonec zakuklený proevropský změkčilec? Co míní tím, že bude chránit svobodu a důstojnost „všech“?
Kdo jako mají být ti „všichni“? Chce tam snad zahrnout i lidem opovrhující elity? Kavárníky? Pravdoláskaře? Kalouska? Sluníčkáře? Nebo, nedej bože, dokonce i migranty?
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Odpověď na to, zda Babišovi na poslední chvíli neruply zbytečně nervy, se dozvíme brzy. Jisté naopak je, že pokud by svoje sliby myslel vážně, musel by nejprve podstoupit jakousi dobrovolnou převýchovu. Jestli totiž o něčem neví téměř nic, pak tedy o demokracii.