Článek
Těmito slovy se vyjádřil ke skutečnosti, že k pozastavení vakcinace „v Itálii došlo poté, co tak učinilo několik unijních zemí včetně Německa a Francie“. Za tímto vyjádřením je skrytá zásadní pravda, použitelná i v České republice. Po celou dobu koronakrize vidíme, že co učiní jedna země, ostatní často bez rozmyslu kopírují.
V Česku se ale AstraZenekou očkuje i nadále, což je dobře. Řečeno slovy Evropské lékové agentury EMA, poměr přínosu v podobě vakcinace proti covidu-19 převyšuje možné a dlužno říci vzácné případné komplikace.
V České republice navíc koronavirus bují do té míry, že vzdát se části vakcín by rozhodně nebylo vzorem dobré praxe při snaze ochránit společnost ať už před zhoubnou chorobou, nebo donekonečna se táhnoucí karanténní uzávěrou. Byl by to světský hřích, kterého se naštěstí vláda vedená Andrejem Babišem nedopustila.
Když se na celou věc ohledně podezření, jestli očkování AstraZenekou nezpůsobuje například problémy srážlivosti krve, podíváme řečí čísel, vyjde následující. Podle stávajících a dostupných veřejných údajů bylo zatím naočkováno ve Velké Británii a Evropské unii AstraZenekou přibližně sedmnáct milionů lidí. Komplikace se objevily u 37.
Tak aspoň rozhodnutí pokračovat ve vakcinaci britskou látkou v Řecku vysvětlil řecký ministr zdravotnictví. Dodal, že ze skoro 180 tisíc podaných dávek byla zaznamenaná komplikace u jednoho pacienta.
Podobně argumentovala také rumunská vláda. Ta nejdřív vakcinaci AstraZenekou 12. března pozastavila, aby se k ní po pár dnech zase vrátila. Vysvětlila, že přínos v podobě zamezení těžkému průběhu nemoci je zřejmý. Navíc pozastavení vakcinace v Rumunsku bylo prý jen preventivní opatření, přijaté na základě informace německé vakcinační autority, tedy Institutu Paula Ehrlicha. Následně od německého ministra zdravotnictví Jense Spahna zazněla slova, že lituje pozastavení vakcinace v některých členských zemích, protože „podle toho, co víme, přínosy převyšují rizika“.
Je tedy zřejmé, že pravděpodobnost vážných komplikací po naočkování AstraZenekou je rozhodně minimální. 37 možných komplikací ku 17 milionům aplikovaným dávkám je opravdu nízké riziko. Stačí se jen zamyslet při pohledu na statistiky dopravních nehod, nebo se podívat doma do lékárničky, jaké všechny možné nežádoucí účinky mají běžné léky.
Žijeme v době, která nahrává přepjatým reakcím. V tomto případě se odhlašovat z termínů očkování nemá z hlediska porovnání rizik a přínosů logiku založenou na zákonu pravděpodobnosti.
Vakcíny mohou uchránit naše zdraví a vrátit nás do normálu. AstraZeneca výrobce je oprávněně kritizovaná společnost kvůli nesplnění nasmlouvaných dodávek. Stejně, jako je oprávněně kritizovaná Evropská komise za zpackání centrálního nákupu. Vše pak dopadá na členské vlády. Například v Německu musí Mutti Merkelová vysvětlovat, proč podporovala centrální nákup. Nejen u nás se debatuje, zda se všem dávají vakcíny stejnou měrou.
Nabízí se úvaha, jestli pro některé unijní vlády nebylo jednodušší vakcinaci pozdržet, než pořád odpovídat na nepříjemné otázky. Politické rozhodnutí ale o bezpečnosti vakcíny říká pramálo. Pokud by skutečně byla nebezpečná, případů úmrtí a komplikací by byly každý den plná média. A tak tedy rozum do hrsti a při cestě za vakcínou pozor na rizika pohybu na ulici i na silnici.