Článek
Nejen nás, ale i je pobouřila arogance státní správy, která svévolně a bez jakékoliv snahy zjistit názor Práva na oprávněnost údajného podnětu sama rozhodla, že o reklamu skutečně šlo.
Osobně nevidím problém v tom, že se šetří nějaký podnět, ale to, že ho v SÚKL vyšetřili v náš neprospěch sami, aniž by se nás na něco zeptali. V textu je jasně uvedeno, a to tučně, že máme předložit doklady k VÝŠE UVEDENÉ REKLAMĚ. Přitom běžný postup je jiný. Nejprve se požádá o vyjádření k obsahu šetření, a teprve když je odpověď z nějakého důvodu neuspokojivá, se v druhém kroku vyžadují konkrétní údaje o zadavateli, zpracovateli a šiřiteli reklamy.
Jenže tady si někteří všemocní úředníci chtěli ulehčit práci. „V souladu se zákonným zmocněním Vás vyzývám ke sdělení údajů o zadavateli, zpracovateli a šiřiteli výše uvedené reklamy,“ napsala nám paní Doležalová ze SÚKL ve Výzvě, na jejímž konci může být až ta neuvěřitelná pokuta pro nezávislé noviny.
Hrozit pokutou je šokující, strhali poslanci „výzvu“ SÚKL Právu
Jménem redakce jsem se ve čtvrtek ostře ohradil proti tomuto svévolnému a neregulérnímu postupu orgánu státní správy, který za reklamu označil pět zpravodajských článků Práva, které se týkaly léčiva Ivermektin.
Byly to tyto: Hamáček tlačí na Blatného kvůli zpřístupnění ivermektinu, Ivermektin může ulevit nemocnicím, První dávka ivermektinu přišla, Léčba může začít a Zdravotnictví koupí další ivermektin, předepisovat by ho mohli praktici.
Podle Výzvy nás měly usvědčit z reklamy následující citáty:
Ivermektin je třicet let podáván lidem jako antiparazitikum prakticky bez vedlejších následků.
Podle profesora Marika ivermektin významně snižuje riziko úmrtnosti, zejména je-li podán v raném stadiu nemoci.
SÚKL hrozí Právu pokutou až půl milionu za články o ivermektinu
Tolerance léčby byla velmi dobrá, nežádoucí účinky minimální, zdravotní stav velké většiny pacientů se po užívání ivermektinu a ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů, sdělil Právu primář Rezek.
Na první i druhý pohled běžné zpravodajské články. Proč vybral SÚKL právě těchto pět, a ne tři tucty dalších, které jsme na toto téma publikovali? Jsou v nich snad obsažena nějaká významná reklamní sdělení?
Najít odpověď na otázku, proč státní orgán ve své moudrosti vybral jen těchto pět článků jako reklamu na ivermektin, se mi zprvu zdálo obtížné. Kdo se vyzná v meandrech myšlení úředníků SÚKL?
Ale pak mi to došlo. Jde právě o ty články v Právu, které napadl na svém facebookovém profilu bývalý mluvčí ministra zdravotnictví Julínka Tomáš Cikrt a s ním i někteří další diskutéři. Jim však nešlo ani tak o obsah, ale o četnost.
To byla středa. Štafetu převzal pořad ČT Newsroom.
V neděli 7. března udal tón moderátor Luboš Rosí slovy: „Aktivismus, neskrývaná reklama, propagace ve zpravodajství nebo dobrý úmysl, který se vymkl kontrole?“ položil otázku, na kterou odpovídali různí mediální odborníci výroky jako: Podle některých článků to vypadá, že část novinářů musela nainvestovat do ivermektinu slušný prachy nebo Doba je zlá a mediální domy se snaží vydělávat různými způsoby.
Co dodat? Doba je opravdu zlá. Nejen pro vydavatele novin, ale i pro zlenivělé úředníky.