KOMENTÁŘ: A se mnou přijde zákon – Václav Klaus ml.

Nedělám si iluze, že občané nějak moc sledují dění ve Sněmovně. A je to normální například v noci spát a ne se dívat na televizní záznam z interpelací. Za svůj život si koneckonců pamatuju jedinou interpelaci, a to když měl malér tehdejší premiér Gross a bývalý poslanec Bratský mu tam začal hrát na kytaru „Proč ta růže uvadá“.

No, zkrátka a dobře, lidé se logicky věnují své práci a rodině a koníčkům a odpočinku. Jenomže jejich život zákony vzniklé ve Sněmovně pak stejně otravují.

V pátek se Sněmovna čtyři hodiny hádala o jednacím řádu. Kdyby se opozice se stejnou vervou hádala o zákonech pro občany, možná by to bylo v republice o chlup lepší. Jestli hádanici někdo sledoval, musel si myslet, že je v blázinci a musely ho napadat nedemokratické myšlenky. Ale já to kvitoval ze dvou důvodů. Zaprvé jsem měl čtyři hodiny čas na práci, zadruhé čím víc se Sněmovna hádá o pitomostech a procedurách, tak je to pro občana velmi dobré, neboť v tu dobu nepřijímá žádné zákony. A 95 procent zákonů, nových a nových, jsou pro občana další regulace, buzerace, lobbistická legislativa, zmatek, a už je toho po krk.

Psal jsem tu, že 58 procent přijatých zákonů pochází z EU, nikoli od nás.

Ale dnes nechci psát o tom, že ztrácíme suverenitu. Dnes jen o tom počtu. Na právě proběhlé schůzi Sněmovny (trvala tři týdny) bylo na programu přes 200! zákonů. Tedy, abych byl korektní: 140 zákonů, 29 smluv, 6 voleb do (nesmyslných) orgánů a zbytek zprávy těchto nesmyslných orgánů a jejich schvalování.

A teď se schválně zamyslete, co potřebujete pro svůj život. Jaký další zákon vám nějak hrozně chybí? Jeden? Dva? Nebo 140? Nestačilo by vám snížit daně, třetinu zákonů zrušit a ze zbývajících polovinu matérie vyhodit?

Zákon o elektronických komunikacích; zákon o realitních kancelářích (bude to nově vázaná živnost a ti makléři budou muset být vysokoškoláci a smlouvy a vše bude složitější a úložky budete dávat u notáře – prodraží to proces pronájmů; vyžene řadu lidí z trhu); vládní návrh o regulaci podnikání na finančním trhu; vládní návrh o Státním fondu rozvoje bydlení (kvůli zeleným mužíkům a neuvěřitelné byrokracii a délce stavebního řízení a šikanování developerů se žádné byty skoro nestaví – jde tedy o zcela pomatenou organizaci); vládní návrh o náhradě újmy způsobené povinným očkováním (název zní dost slibně); vládní návrh o základních registrech; vládní návrh o rostlinolékařské péči; zákon o regulaci reklamy; a tak dál.

Jo, když tak kritizuju – dva zákony jsou moje.

Jeden o registru smluv, aby z něj byly vyňaty školy. Dosud je to tak, že se tato dosti nová (zákon pár let starý) byrokratická povinnost netýká škol v menších obcích, ale ve městech (tzv. trojkové obce) ano. Takže škola jede na školu v přírodě nebo na lyžák, na což má smlouvu, a ředitel nemá jistě nic lepšího na práci, než ještě celou agendu někam zapsat, zalogovat se, naskenovat (hrozí pochopitelně postihy a pomalu kriminál) do státního registru. Myslím, že to neprojde – to moje zmírnění.

Druhý je zákon proti cenzuře na Facebooku a sociálních sítích – na ten se asi hned tak nedostane, neb se elitám nelíbí.

Abych byl korektní – jeden zákon (taky jsem ho spolupodepsal) se týká výlučně rušení zákonů. Ovšem zákonů prehistorických (které jen v legislativním prostoru visí) ještě z Rakouska-Uherska – jakože dobytek se žene středem ulice a podobně.

Ovšem rušení zákonů musí chytnout úplně jinou dynamiku, jinak nás ty regulace a byrokracie udáví.