Článek
Čtenář v něm ocenil, že se za celý dosavadní život o Peroutkovi nedozvěděl tolik co za poslední měsíce, kdy debatu rozvířil váhou svého prezidentského slova Miloš Zeman.
Má naprostou pravdu.
Odmyslíme-li si určitou dávku pachuti, již zanechaly Zemanovy výroky na Peroutkovu adresu zejména v kruhu jeho rodiny a blízkých, zbývá obrovský díl vpravdě osvětové práce na připomenutí odkazu jednoho z nejdůležitějších českých novinářů 20. století.
Přiznávám, že, ačkoli jsem se hrdopyšně domníval, jak mám Peroutku načteného, jeho korespondenci, deníky nebo knížku rozhovorů s Johannesem Urzidilem nad českou a německou literaturou jsem zhltl teprve nyní, když jsem z podnětu prezidenta pátral po náznacích nacismu či antisemitismu.
Nic z toho jsem sice neobjevil, zato si však výtečně početl, takže vlastně nezbývá, než abych Miloši Zemanovi ze srdce poděkoval.
Je málo osobností, které dokážou strhnout masovou pozornost prakticky jakýmkoli aktem. Nyní nehovořím o Peroutkovi, ale o Zemanovi. V současné české společnosti mu v tomto ohledu dokáže konkurovat snad jen Andrej Babiš. Ten je však spíše mužem činu než slova. Jejich jména fungují v mediálním prostředí jako klíčová slova zaručující publicitu bez ohledu na obsah sdělení.
A protože je třeba tohoto potenciálu využít, rád bych prezidenta touto cestou skromně požádal o další podnětné úvahy. Zejména se zaměřením na kulturní a historická témata, jež díky dramatickému vývoji středoevropského prostoru v nejen posledním století dokážou při správné volbě slov vyvolat nemálo vášní.
Za antisemity by bylo možno označit celkem snadno a s mnohem menším úsilím, pokud jde o dohledání dokladů pro takové tvrzení, Jaroslava Durycha, Josefa Svatopluka Machara či Viktora Dyka. Také jejich díla by si zasloužila oprášit a číst. Co takhle udělat z F. X. Šaldy bolševika? Koncem 20. let daroval Fučíkovi týdeník Tvorba. Nebo co oprášit „rakušáctví“ Josefa Pekaře? I na jeho knihy nezaslouženě sedá prach.
Nenašly by se vedle Pussy Riot nějaké další „pornografické skupiny“ mezi menšinovými žánry, které nemají šanci být zařazeny do vysílání mainstreamových televizí? Nebylo by možné je zmínit v nějakém prezidentském projevu?
Proč jen Martin Putna má tu výsadu, že mu prezident odmítne předat profesuru? Máme tolik akademiků, kteří by si zasloužili zviditelnit…
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.