Článek
Zaznamenal jsem po letech celou řadu příjemných změn, dvoupatrové příměstské vlaky, takřka bezbariérové, s pohodlnými sedačkami, klimatizací.
Neměnil bych ani za nic s oním nekonečným stáním v kolonách na Jižní spojce. Zádrhel ovšem existuje a je takový ryze český. Totiž, že by to muselo celé fungovat.
Nejezdím na černo, některým stálým průvodčím ani nemusím ukazovat průkazku, dávno mě znají a jenom kývnou na pozdrav. Platit by měl pochopitelně každý, zmiňuji to jen proto, že coby platící zákazník Českých drah mám taky právo nadávat.
Na nedochvilnost, nepořádek a jak to vypadá, tak i bezpečnost samotného provozu.
Neseděl jsem naštěstí v onom City Elefantu, jímž jakýsi zdatný zaměstnanec drah projel v noci Masarykovým nádražím, aniž by zaznamenal, že před nástupištěm dráha končí.
Byli tam nějací zranění, my ostatní, kteří se na Masaryčku každé ráno sjíždíme z východního cípu středních Čech, jsme skončili ve Vysočanech a nějak to do centra dokodrcali náhradní dopravou.
Já bych si tu teď s dovolením, ale zcela upřímně a od srdce zanadával.
Staré vlaky možná neměly klimatizaci, ale dalo se v nich otevřít okno. Když klimatizace nejde a venku je na slunci čtyřicet stupňů, vevnitř je kolem šedesáti. To si na své přijdou zejména srdcaři.
Když spadne drát a venku je minus deset, chápu, že je z bezpečnostních důvodů nutné zavřít dveře ve vagonech a vyčkat na opravu. To, že kapacita záložního energetického zdroje nestačí po hodině nejen na vytápění, takže ve vozech je teplota pod bodem mrazu, ale ani na otevření dveří, neboť i to je na čudlík, je docela vážné. Vloni jsme takhle posledními nouzovými dveřmi prošli do polí těsně před kolapsem.
Chápu, že mohou namrznout troleje, přespal jsem po dvou hodinách čekání v kanceláři a nastydl.
Opravuje se koridor, jistě. Prší, mrzne, nebo je moc vedro, chápu. Beru to tak, že České dráhy fungují při pokojové teplotě, jinak jsou potíže. Když mám brzy ráno schůzku, jedu o vlak dřív, se zpožděním už automaticky počítám.
Ale v noci na dnešek byla pokojová teplota.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.