Článek
Nevím samozřejmě, jak to mají se životosprávou v Hollywoodu. V kolik tam mají ranní rozcvičku, jak zdravě vaří v kantýně, v kolik chodí spát a tak. Ale tady pod Řípem je to často... Však to znáte.
Abych ale nevulgarizoval volbu ženy, která vychovala několik dětí a která podstoupila jistě nepříjemné zákroky, aby minimalizovala vznik zákeřné choroby. Vždyť tady nejde o žádné snadno zpochybnitelné výstřelky kosmetické chirurgie, ale o život. Lékaři, kteří Angelině postup doporučili, byli jistě kapacitami.
Přesto mě zneklidňuje, zda je tohle cesta?
Kvalita medicíny vzrůstá. Zákroky typu těch, které podstoupila Angelina, jsou dostupné i u nás, netuším, zda všem. Ale až tomu tak bude, doporučí nám je lékař v rámci prevence také? Při jakém procentu rizika? Kdo ho vyhodnotí? Počítač na základě analýzy DNA? Co když se splete?
Představa, že budeme v průběhu života preventivně odkládat nepotřebné tělesné orgány (například ty reprodukční, až budou děti na světě), případně je nahrazovat implantáty, je přece děsivá.
Co takové tělesné zásahy provedou s lidskou identitou? Budeme to ještě my?
Lékaři obecně hovoří o tom, že genetická výbava, s níž každý z nás přišel na svět, má pro vznik rakoviny největší význam. Na první prohlídce se každého pacienta zeptají, na co umřeli předkové. Že na rakovinu zemřela babička, ovšem ještě neznamená, že ji dostane i vnouče. Je třeba to hlídat.
Totéž platí i o životním stylu, dalším důležitém faktoru.
Občas zemře na rakovinu plic někdo, kdo si v životě nezapálil, na cirhózu abstinent, na nějaký jiný neřád malé dítě.
O zdraví se bojí každý, na radu lékaře se sebou většina lidí nechá provést - a také to zaplatit - skoro cokoli.
Medicína je však zároveň i jedním z největších byznysů moderní doby. Obchod se zdravím, se životem. Už dnes se lze setkat s případy zneužití či nadužití medicíny. Provádění zbytečných zákroků, předepisování zbytečných léků.
Zdá se, že velké úkoly staví nesporné úspěchy vědy před všechny, kdo se zabývají lékařskou etikou.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Co by na celou myšlenku „preventivní chirurgie“ à la Angelina řekl takový Hippokrates?