Článek
Stejný pocit doprovází, alespoň jak to vidím, soudní proces s Davidem Rathem.
Netuším, zda je někdo z nás diváků ještě napjatý, jak to celé dopadne. Řekl bych, že většina to víceméně tuší od začátku. Ostatně i Rath dokola opakuje, že bude odsouzen, i když s douškou, že se stal obětí justičního spiknutí.
Bývalý politik byl delší dobu sledován a na základě takto získaných poznatků zadržen policií se sedmi milióny špinavých peněz. Praktiky politicko-podnikatelské středočeské lobby popsala soudu spolupracující obžalovaná Salačová a větší část obviněných už byla nepravomocně odsouzena v odděleném procesu. Čeká se na poslední dva rozsudky.
Kdo alespoň okrajově sledoval Rathovu politickou kariéru se všemi stranickými přestupy, názorovými posuny a doprovodnou argumentační ekvilibristikou, jistě nečekal, že se tento člověk přijde na první stání pokorně přiznat.
Po dvou letech, které brzy uplynou od zahájení soudního líčení, je ale postup obhajoby stále méně důstojný, i když jeho zákonnost nikdo nezpochybňuje.
Pakliže měl Rath na začátku procesu nad státními represivními složkami určitý morální náskok poté, co nesmyslně strávil rok a půl bez soudu ve vyšetřovací vazbě (stát jej už částečně odškodnil), mnohonásobně ho promarnil.
Poslední pokusy o oddalování rozsudku v podobě pochybného úrazu na kole, výměny advokátů před závěrečnou řečí, shánění podpisu soudcova strýce pod plnou moc k právnímu zastoupení i aktuálně pronášeného závěrečného proslovu, za jehož délku by se nemusel stydět ani Fidel Castro, to vše je už jen nekonečně únavným finále.
Soudce Robert Pacovský si zaslouží obdiv za způsob, jímž proces vede. Dva roky trpělivě kráčí po tenké lávce mezi dvěma nutnostmi – nekrátit obžalovaného na jeho právech hájit se všemi dostupnými prostředky a zachovat důstojnost soudu tím, že si členové senátu nenechají od obhajoby veřejně nasazovat oslí uši.
Dobře si uvědomuje, že jakékoli zaškobrtnutí by se projevilo v kaskádě odvolacích řízení, o jejichž budoucím konání není třeba pochybovat.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.