Článek
Epocha rámovaná zhruba obdobím primátorování Pavla Béma se zapsala do historie jako věk kmotrů, špičatých bot nebo, jak nedávno pravil Karel Janeček, doba, kdy se kradlo vulgárně.
Dokud se s lidmi, jakým jsme si zvykli eufemicky říkat lobbisté, chodili o každé prkotině gangstersky radit politici, dalo se ještě hovořit o pokleslosti. Skutečné nebezpečí nastává, jakmile cizopasné podhoubí proroste celým systémem včetně justice. Obavy vyvstaly už v roce 2006 po veřejně neodůvodněném odvolání uznávaného Jiřího Kulvejta z funkce šéfa vrchního státního zastupitelství a Jaroslava Dolejšího z vedení odboru závažné finanční a hospodářské kriminality tamtéž.
Grygárka předcházela pověst zkušeného a pracovitého právníka, před jeho nástupem do úřadu (kde již dříve působil) v roce 2007 přesto varoval ombudsman Otakar Motejl i tehdy již bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Problematická minulost na komunistické prokuratuře zejména v období represí proti demonstrantům na konci 80. let sice zabránila Grygárkově instalaci přímo do čela vrchního státního zastupitelství, jako náměstek Vlastimila Rampuly však získal na jeho chod zásadní vliv.
Novému vedení se obratem začal drolit tým žalobců, kteří do té doby řešili nejzávažnější hospodářské kauzy. Odcházeli do soudnictví nebo na stáže, důvěrně přiznávali, že jim vadí především návrat Grygárka. Teprve o několik let později vyšlo najevo, že náměstek vrchního žalobce udržoval styky s Romanem Janouškem, což prokázaly policejní odposlechy a následně konstatoval i soud.
Esemesky odeslané lobbistovi typu „Spanilý Orle, malý brhlíček žádá o slyšení“ jsou dostatečně odpudivým svědectvím poměrů. Soudům se však nepodařilo prokázat, že Grygárek zneužil svou pravomoc, když nedal v případě Janouška pokyn k objasnění údajného praní špinavých peněz ve Švýcarsku. Věci jsou dílem promlčené, dílem nespadají do sféry trestně postižitelné.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Že si Grygárkova rodina pořídila v Janouškově sídle U Myšáka byt, že Grygárkův nadřízený Rampula po odchodu z funkce obratem zakotvil ve službách Ivo Rittiga, to vše jsou jen indicie. Táhnou se jako páchnoucí odér za onou lakýrkovou érou.