Článek
Pravěcí zubaři vyvrtali téměř dokonalé díry do zubu živého, avšak dozajista nepříliš šťastného pacienta mezi roky 5500 až 7000 před naším letopočtem, píše se v článku, který přináší nové číslo časopisu Nature.
Vrtání bez anestezie
Vědci pomocí uhlíkové datační metody zkoumali devět koster s jedenácti vyvrtanými dírami v zubech, které byly nalezeny v Pákistánu. Jejich zjištění pak ukazují, že zubařství je nejméně o 4000 let starší, než se dosud experti domnívali. A dozajista mnohem starší než doba, kdy lidé zvládli umění anestezie.
Profesor antropologie na Kansaské univerzitě David Frayer také podotkl, že vyvrtané zuby byly těžko přístupné stoličky. A v nejméně jednom případě se pravěkému zubaři dokonce podařilo vyvrtat díru ze zadní části zubu. Některé díry byly hluboké až 3,5 milimetru.
Dokonalá práce
"Díry jsou velmi dokonalé, velmi pěkné," uvedl Frayer. "Ukázal jsem snímky mému zubaři a on se domnívá, že jde o výborné díry," dodal. K vrtání byl podle expertů nejspíš využíván malý luk, s jehož pomocí se roztáčel pazourkový úlomek, který se přiložil na pacientův zub. Takové části pazourku byly na vykopávkách nalezeny.
Hlavní autor studie Roberto Macchiarelli z francouzské univerzity v Poitiers s kolegy simuloval tuto techniku a vyvrtali s ní do zubu díru během méně než minuty.
Zubař pro každého
"Dozajista to muselo být pro pacienta bolestivé," řekl Macchiarelli. Vědci však prý byli unešeni tím, jak vyspělá společnost musela v té době v pákistánském Balúčistánu být. Vyvrtané díry totiž měli v zubech běžní lidé, nikoli panovníci či boháči.
Zubařství, které se tam pravděpodobně vyvinulo i díky umění, vyrývání ornamentů do kostí, se pak v oblasti rozvíjelo po zhruba 1500 let předcházejících roku 5500 před začátkem letopočtu. Pak už se v nálezech žádné stopy po něm nevyskytují.
Vrtání zubů pravděpodobně snižovalo bolest
Macchiarelli a Frayer uvedli, že vrtání bylo patrně děláno kvůli snížení bolesti. U jednoho z pacientů byly dokonce v jednom zubu hned dvě vyvrtané díry; další měl zase tři vyvrtané zuby.
Archeologům se sice nepodařilo najít žádné plomby, avšak i přesto je možné, že se do zubů nějaké dávaly. Mohly být však z materiálů, které se během let rozpadly a do dnešních dnů se nedochovaly.