Článek
Paul Guilbeault se v roce 2017 stěhoval napříč téměř celými Spojenými státy z Massachusetts na severovýchodě do Arizony na západě. Když tehdy šel při zastávce v Oklahomě vyvenčit svého trpasličího pinče Damiana, psík mu utekl a už se nevrátil.
Majitel se setkal po osmi letech se svým ztraceným psem.
Paul společně s otcem a kamarádem psa hledali dlouho do noci, ale bezvýsledně. Přestali až poté, co nedaleko zahlédli pumu. V Oklahomě nakonec zůstali ještě týden, ale k ničemu to nevedlo.
„Pátral jsem i v dalších letech, ale postupně se to zdálo čím dál marnější,“ popsal Guilbeault svoje úsilí. Nakonec jej už jen pohled na Damianovu fotku na letácích bolel tak moc, že už je nesdílel ani tak často jako dříve. „Říkal jsem si, že se nejspíš stal kořistí té pumy, kterou jsme tenkrát viděli,“ propadl postupně malomyslnosti.
Pes ztracený po silvestrovských petardách v norské ledové pustině se po týdnu vrátil
In 2017, Paul Guilbeault was moving across the country from Massachusetts to Arizona. During a pit stop in Oklahoma, his dog, Damian, got loose from his leash and ran off.
— ABC News (@ABC) January 29, 2025
Eight years later, the pair has been reunited. https://t.co/kmsg4lRgeh pic.twitter.com/OKEM9ADVG5
O to větší bylo jeho překvapení, když se letos v polovině ledna dozvěděl, že Damian stále žije. S manželem zrovna jeli do Kalifornie, kam vezli nějaké oblečení lidem postiženým ničivými požáry. Cestou Paulovi volalo neznámé číslo, a tak to ignoroval. Stejně dopadl i druhý telefonát. Ale ještě o něco později mu na chytrých hodinkách blikla zpráva: „Našel se váš pes Damian.“
Paul tomu nemohl uvěřit, a tak požádal svého manžela, aby na neznámé číslo zavolal zpátky. A dobrá zpráva se potvrdila. Na přelomu roku totiž Damiana málem přejela jedna žena, která jej převezla ke svému bratrovi. Ten se o něj staral dva týdny, než mu okolnosti dovolily odvézt psa k veterináři, kde se z čipu podařilo načíst kontakt na Paula, informoval web ABC News.
Ten tedy okamžitě otočil auto a vyrazil na 14hodinovou cestu do Oklahomy, kam dorazil druhý den kolem šesté hodiny ráno. Damian byl samozřejmě poněkud sešlejší než před osmi lety, ale byl to pořád on. Potvrdilo se to navíc už po prvních kilometrech v autě, kde se projevilo jeho typické chování.
Nyní tedy Paul a jeho pes aktivně dohánějí ztracený čas. Paul jej například často bere na procházky do parku, ale zároveň přiznává, že Damian má nejraději, když svému pánovi může sedět nebo ležet na klíně. To bývá úplně nejšťastnější.
Ztracená fenka se domů vrátila na Štědrý den, sama zazvonila na zvonek
