Článek
Piloti tehdy z letounu vyhazovali bomby ručně. Bylo to velmi nebezpečné a oproti dnešním strategickým bombardérům také velmi nepřesné.
Ačkoliv na západní frontě utrpěl značné ztráty kvůli slabému motoru, úspěšným se nakonec stal především v operacích na středním východě proti Turecku. V historii letectví tudíž zaujímá významné postavení.
Renovace trvala 60 tisíc hodin
I proto byl jeden z bombardérů nyní zrenovován. Postaral se o to tým pracovníků ve válečném muzeu Imperial War Museum v anglické vesnici Duxford poblíž města Cambridge.
Než DH9 dostali do nynějšího stavu, uběhlo celkem 60 tisíc hodin práce. Letoun byl zrenovován do původního stavu, navíc se ale pyšní i několika moderními bezpečnostními prvky.
Po skončení války věnovala britská vláda bombardéry DH9 zemím Commonwealthu jako symbol poděkování. Dnes již zrenovovaný letoun se tehdy dostal do Indie, odkud jej získala nynější majitelka Janice Blacková.
Specifikace letounu Airco DH9
Letoun Airco DH9 byl dvoumístný dvouplošný bombardér, který byl uvedený do provozu roku 1917. Vyráběla jej tehdy společnost Aircraft Manufacturing Company. Jeho maximální rychlost dosahovala 182 kilometrů za hodinu. Hmotnost bombardéru činila 1014 kilogramů a rozpětí křídel se rovnalo 13 metrům. Používat se přestal až po válce, konkrétně roku 1920.
I navzdory rozsáhlým poškozením, které letoun utrpěl během téměř století strádání, se Blacková a její manžel rozhodli pro renovaci. První testovací let je naplánovaný na konec roku.